V opravách více než půl tisíciletí starých kamenných zdí pokračují i v letošním roce na hradě Kašperku. U většiny zdí jde o první opravu od doby, kdy nechal hrad postavit před 650 lety král Karel IV.

„V letošním roce jsme opravovali západní a severní stěnu západní věže a jižní parkánovou hradbu se severovýchodním nárožím. Všechny tyto části hradu jsou skutečně staré 650 let,“ řekl Deníku kastelán Kašperku Zdeněk Svoboda.

Většinou šlo o doplňování zdiva klínováním menšími kameny, případně v hodně narušených částech i většími kameny. „Součástí prací bylo i zajištění opracovaných kamenných kvádrů, například krakorců (nosníky vyčnívající před líc zdiva) na západní věži nebo kamenných ostěních. Veškeré kamení použité na doplnění je původní, jde o kameny vypadlé z hradních zdí, které v okolí hradu posbíráme,“ dodal Svoboda.

Opravy hradu byly financovány s pomocí dotace z Programu záchrany architektonického dědictví ministerstva kultury. „Do tohoto programu podáváme žádosti pravidelně a pravidelně se nám daří s našimi projekty i uspět. V letošním roce jsme na opravy získali 810 tisíc korun, celkové nákladu jsou zhruba 1,5 milionu korun,“ uvedl Svoboda. Sedm set tisíc korun do celkových 1,5 milionu zaplatí město Kašperské Hory, které je majitelem hradu. „Jde ovšem o finanční prostředky z provozu hradu. Na dofinancování oprav si hrad sám vydělá,“ upřesnil Svoboda.

Zřícenina Kašperku, jak ji vidí současný návštěvník, je v naprosté většině původní, z doby užívání hradu. „Novodobě byl dostavěn pouze několikametrový kousek zdi mezi západní věží a purkrabstvím a část purkrabství. Na budově purkrabství je dobře vidět přechod mezi středověkým zdivem a opravenou částí, ve které památkáři v minulém století použili cement a vápenný hydrát a zdivo neklínovali. Takže až časem cementová malta vypadne, nebude zdivo nic držet pohromadě a bude to problém pro celou budovu,“ vysvětlil kastelán.

Výhodou klínovaného zdiva je, že menší kameny jako klíny drží velké i když se vydrolí malta. Klínování je ovšem poměrně pracné, což potvrdil i Josef Mráz, kterého Deník zastihl zrovna při menší opravě zdi purkrabství. „Nejdříve si nasbírám určitý vzorek menších kamenů, a pak zkouším, kam bude který pasovat. Pokud kámen „sedne“, zatluče se kladivem a nakonec zamázne maltou. V tomto případě používám maltu s malým množstvím cementu, protože je to těsně nad zemí a potřebujeme, aby byla odolná vůči vodě, jinak používáme čistě vápennou maltu jako ve středověku. Vajíčka jako za Karla IV. do ní ovšem nedáváme, ta už jsou dnes příliš drahá,“ smál se Mráz.