POSLEDNÍ FRANCOUZ V KLATOVECH

V dětských letech zažil hrůzy oné revoluční doby a vzpomínky si zachoval až do své smrti. Když o tom vyprávěl, mnohdy plakal. Byl vychován bez náboženství a neuměl číst ani psát. V šestnácti letech byl odveden k Napoleonovým vojskům a účastnil se tažení do Španělska a Itálie. Později se dostal do Německa a Rakouska. Po bitvě u Aspru (Aspernu 21-22. května 1809) padl do rakouského zajetí a po definitivní porážce císaře Napoleona I. Bonaparta sloužil v rakouské armádě. Dostal se s plukem švališarů v roce 1820 až do Klatov, kde požádal, již v poklidné poválečné době, o propuštění z vojenského svazku. Zde se také usadil, oženil a vykonával pilníkářské řemeslo.

Česky se moc dobře nenaučil, i když pro běžné dorozumění to stačilo. Pokud však začal vyprávět své nepřeberné vojenské historky a příběhy, musel mluvit francouzsky. Lidé se hodně ptali na samotného císaře i na jeho setkání s ním. Na stará kolena, když už nemohl pracovat a obzvláště po smrti manželky klesal víc a víc v bídě. Byl proto odkázaný na veřejnou dobročinnost, zvláště Karel Peklo se postaral o to, že Ime k němu chodil denně na snídaně a obědy. Když Francouzi prohráli v roce 1871 válku s pruským králem Vilémem I., kterou bezchybně „řídil“ Otto von Bismark a kterou Prusku o rok předtím vyhlásili, tak starý Imé toto těžce nesl a všude povídal, že kdyby žil Napoleon, tak by k takovému konci vůbec nedošlo…

Ve své mluvě a v různých situacích často používal oslovení „Můj bože“ (Bože můj). Pochopitelně francouzsky – „Mon Dieu“. To samé i francouzská posádka, která byla svého času ubytována v Klatovech. Poprvé v roce 1742 v Bavorsko-rakouské válce a hlavně v roce 1805, kdy Napoleon toho roku (2. 12.) zvítězil ve slavné bitvě u Slavkova. Lidé zaznamenali francouzskou řeč, ale bylo to krátkodobé a tak toto oslovení jim „vlezlo“ pod kůži až zabydlením „našeho“ Francouze. Už víte kam povídání míří? Ano, k české, typicky klatovské zkomolenině – „Mordije“. Každého Klatovana v celém světě poznáte právě podle této mluvy. Za těch cirka dvě stě let už to naše klatovské „Mordje Klatovy“ používáme jako normální hovorové vyjádření k různým situacím…

(Šumavan 8. 2. 1879)

Ivan Rubáš