NA KORÁBU

Žil jednou jeden jistý Josef Jent v chalupě „Na Korábu“ a to poměrně spokojeně. Oni totiž žili ještě jeho rodiče. Do chalupy si přivedl mladou ženušku a „ňáké“ to sto zlatých věna. Zase nějakou dlouhou dobu žil spokojeně, hlavně s – „pivem“. Ženuška si starosti a trápení moc brala k srdci, za ty společná léta hodně zestárla a utrápená zemřela. To jaksi Jentovi nevadilo, neboť vše si vyříkal s – „pívem“. Časem poznal, že se o sebe moc postarat neuměl a tak se oženil podruhé. Což o to, o nápadnice nebylo nouze, vždyť měl přece majetek, a chalupa tím byla. Také ženský si myslely, že toho jeho „pivního“ kamaráda zkrotí.

Tak se v chalupě usadila druhá Jentova manželka a přivedla si sebou svojí sestru. Jentovi to bylo jedno, on měl stále to svoje – „pivčo“. Časem však zjistil, že více nežli manželka se mu líbí její sestra a tak „žil“ i se svojí švagrovou. Když tento legální vztah manželka odhalila, sebrala si svoje věci, jejich děcko a od Jenta odešla zpátky domů. Taky jeho rodiče se již odebrali na „onen svět“.

Jent žil s milovanou švagrovou a s dětmi z prvního manželství společně v chalupě dál a užíval si života hlavně s – „pivištěm“. Toto společné spokojené období však nevydrželo dlouho, neboť uživit rodinu, ke které přibylo ještě další děcko, to by ještě šlo, ale uživit kamaráda „pivíčko“, to už bylo horší. Nejprve se prodala zahrada, potom políčko a nakonec chalupa. Penízky se rozkutálely a v nové „pastušce“ zůstal sám se svoji milovanou švagrovou a menšími dětmi. Ještě mu zůstaly zdravé ruce a zkusil pracovat, aby zajistil existenci sobě i rodině. Bohužel nádenická práce byla namáhavá, těžká a „vejdělek“ skoro žádný.

V důvěrném rozhovoru s „pívem“ přiznával, že přece jenom bylo lépe ve vlastní chaloupce a při vlastním chlebě, nežli nyní v područí bídy, nouze a beznaděje. A přece jenom mu něco zbylo – v kapse kousek provázku. Jednoho krásného teplého večera odešel mlčky do „svého“ lokálu, rozloučil se plačky se svým milovaným „pivíčkem“ a v noci se vydal na „Koráb“ do míst svého dětství. Ráno byl 44letý Josef Jent nalezen oběšený. Něco můžeme pochopit, ale nemůžeme souhlasit s takovým řešením, natož když člověk „uteče“ od svých problémů a řešení nechá na druhých.

(Šumavan 7. 7. 1877) Ivan Rubáš

Studenti střední průmyslové školy v Klatovech.
Studenti uspěli v soutěži 2D a 3D technologií