K tomu nechyběly divadelní prohlídky hradu, středověká hudba a degustace. Jakési hradní vinobraní přichystalo pro návštěvníky hradního areálu také zábavné vyprávění o dějinách pití vín prostřednictvím mimořádných prohlídek hradu.

„Návštěvníci u nás viděli také dobové tábořiště středověkého šlechtice včetně vybavení stanů. Byly pro ně připraveny i ukázky vaření s ochutnávkami,“ říká kastelán hradu Petr Mejstřík.

„Nejvíce nás zaujalo vaření. Přece jen ty kombinace jsou pro nás dneska hodně nezvyklé, ale opravdu zajímavé a chutné,“ pochvaluje si program Martina Krčmářová ze Sušice.

„Což takhle dát si hrachovou kaši na slano i nasladko s masem, plackami a nebo ovocem. Uvaříme vám také třeba jáhly,“ nabízely ženy u středověkého ohniště na velhartickém hradě pochutiny z první poloviny čtrnáctého století.

Prostředí u hradního pivovaru se proměnilo v opravdovou kuchyni, kde vonělo koření i jídlo všeho druhu. Také zde byl největší výskyt zvědavých gurmánů.

„Sice se dobou, do které jsme nechali návštěvníky hradu prostřednictvím kuchyně nahlédnout, na Velhartice nehodíme, přesto to bylo určité zpestření programu. Moc nás překvapilo, kolik lidí středověké vaření zajímalo,“ říká Iva Trojanová ze sdružení ViaBoemia.

„V době vlády Jana Lucemburského patřily do jídelníčku prostých lidí, ale i šlechty různé kaše. Ty se dělaly sladké s medem a sušeným ovocem, ale i slané. Pokusili jsme se je zde také uvařit a nabídnout je zájemcům. Mnozí návštěvníci nejdříve ohrnují nos, ale když ochutnají, přijdou si i přidat,“ směje se Trojanová.

Hodně se prý ve středověku dělaly také různé polévky. Pečené maso bylo spíše záležitostí hostin šlechty. Obyčejní lidé si ho raději uvařili a využili pak při vaření i zbylého vývaru.

„Všechno se muselo pak řádně zapít. Pila se vína, voda, piva, medovina. Víno se ředilo vodou,“ pokračuje Trojanová. Při hradním „vinobraní“ nechyběly ani již tradiční degustace českých a moravských vín nebo ochutnávky krchlebských koláčů, kozích, kravských a ovčích sýrů, šumavských klobás a dalších výrobků.