Jaké byly začátky vašeho divadla?

Letos 3. ledna to bylo 114 let, co na hasičské valné hromadě v Břežanech navrhl rolník Josef Nováček, aby se při hasičském sboru založilo divadlo. První divadelní hra, která se odehrála na velikonoční pondělí 28. března 1910, se jmenovala Zlý duch Lumpácivagabundus aneb Lundrácký trojlístek. Na této hře se podílelo 57 členů. Od té doby se divadlo v Břežanech hrálo s menšími i většími přestávkami až dodnes. Byly odehrány hry Na potoce za mlejnicí, Myslivecká latina, Prach a broky, Naši furianti, Lucerna a mnoho dalších… v současné době vybíráme spíše modernější hry, jako byla třeba Dokonalá svatba, Sluha dvou pánů, Růžovka, S tvojí dcerou ne. Minulý rok jsme slavili úspěch s divadelní komedií Charleyova teta a letos jsme o Anenské pouti v Břežanech odehráli komedii Sukničkář.

Novou hru zkoušíme většinou od jara do léta. Nejprve se scházíme u nás doma, a když to počasí dovolí, začínáme zkoušet již v našem přírodním amfiteátru „U Skály v Břežanech“. Náš repertoár tvoří pouze komedie, jelikož se řídíme myšlenkou, že smíchu není nikdy dost.

Jak je těžké udržet tak dlouhou historii ochotnického divadla?

Samozřejmě to není úplně jednoduchá záležitost. Ochotnické divadlo je vždy kolektivní činnost založená na vzájemné spolupráci a dobré partě lidí, kteří se ve svém volném čase věnují divadlu. U ochotníků platí pravidlo, že všichni dělají všechno včetně režiséra, ať jde o stavění kulis, přípravu kostýmů, rekvizit atd. A tak u ochotníků nejsou jenom ti, kteří ztvárňují postavy divadelních her, ale jsou i ti, kteří se obětavě starají o vše, co je spojené s přípravou a technickým zázemím, ať je to sledování textu, hudební doprovod, pomoc při přípravě a instalování kulis. Ti všichni mají určitou část podílu na úspěchu, neboť bez pevného a kvalitního základu dlouho nic nevydrží. Takže nemít kolem sebe takovouto partu lidí, určitě by divadlo v Břežanech zaniklo. A potřebné je určitě i velké pochopení od rodiny, neboť to vše děláte povětšinou na úkor času s rodinou. Třeba já zapojuji své bratry do stavění popřípadě úpravy kulis, mamina upravuje kostýmy. Proto podpora od blízkých je u ochotnického divadla velmi potřebná.

Je stále zájem být součástí divadelnických spolků?

Řekl bych, že ano. Od spousty lidí slýchávám, že by je také lákalo si s námi někdy zahrát a zažít ten pocit stát na prknech, co znamenají svět. Ale většinou ostych a časová náročnost s tím spojená lidi odradí. Ale jak říkám, máme pevnou základnu a sem tam někdo do nějaké hry naskočí.

Máte již i své nástupce, aby tradice neskončila?

Nástupce zatím nevím, ale snažíme si vychovat i naši budoucnost, a proto do některých her, hlavně v pohádkách, které uvádíme při rozsvícení vánočního stromu v Břežanech, zapojujeme i děti. Tak snad u toho někdo z nich vydrží a bude se této krásné tradici věnovat, protože vzpomínky na roky prožité mezi ochotníky patří k těm nejpříjemnějším v životě. Vím, že postupem času dochází k vymizení tradice ochotnického divadla ve většině menších obcí. A proto jsme hrdí na to, že ochotnické divadlo v Břežanech stále žije. Snad tedy ne jen my jsme rádi, že v Břežanech již funguje ochotnický spolek 114 let a doufáme, že tato tradice nikdy neskončí!

Kde všude vás lidé mohou vidět?

Musím říct, že zájem o naše divadlo stále stoupá. Jsou obce, které navštěvujeme pravidelně, a další nabídky přicházejí. Premiéru uvádíme vždy v Břežanech. Pravidelně jezdíme hrát do Plzně, Klatov, Horažďovic, Rabí, ale navštěvujeme i spoustu menších obcí, kde jsme vždy příjemným zpestřením venkovského kulturního dění. Aktuálně budeme opakovat 31. srpna od 19.30 hodin Sukničkáře v Břežanech, 13. 9. máme domluvenou komedii Charleyova teta v zámecké zahradě v Hrádku u Sušice, 5. 10. v Bolešinech a právě jednáme o termínu v Českých Budějovicích.