Zkonstruoval první moderní pušky zvané „zadovky" a vynalezl tzv. rychliče střel. Řeč je o Silvestru Krnkovi, který je velkoborským rodákem. Právě tam mu byla v sobotu odhalena pamětní deska. Bylo tak učiněno k 187. výročí jeho narození a 110. výročí jeho úmrtí.

Silvestr Krnka se narodil ve Velkém Boru 29. prosince 1825 jako nejmladší z jedenácti dětí rodičům Františkovi a Kateřině Krnkovým. „Ve třinácti letech se mladý Silvestr dal do učení u známého mistra puškaře ve Vídni pana Novotného, z jehož živnosti později vznikla firma Springer. Po vyučení se odstěhoval do Volyně, kde od roku 1848 krátce provozoval vlastní dílničku. V roce 1871 přesídlil do vesnice Michle za Prahou, kde založil puškařskou dílnu, která se postupem času stala továrnou," popsal Krnkovy začátky starosta Velkého Boru Václav Zábranský.

Krnka zkonstruoval první moderní pušky zvané „zadovky" a vynalezl tzv. rychliče střel. Zajímavostí je, že vojenské úřady Rakouska, kterého byl občanem, jej v podstatě odmítaly a jejich názor se nezměnil ani po porážce u Hradce Králové roku 1886, kde se právě projevily nesmírné výhody pušky zadovky, která střílela rychleji něž zbraně nabíjené zepředu, které byly používány v rakouské armádě. „Krnka měl velký úspěch v Norsku, Švédsku, Rumunsku, Bulharsku, Rusku, Černé Hoře a dalších zemích. Po zásluze byl vyznamenán vysokými řády, jako například Zlatou medailí cara Alexandra II. Nikolajeviče, rytířským řádem svatého Stanislava, černohorským řádem Daniela nebo švédským řádem Zlaté čestné medaile s korunou a řádovou stuhou," uvedl Zábranský.

Silvestr Krnka se svou manželkou Alžbětou měli deset dětí, z toho pět chlapců a pět děvčat, ale jen jednoho pokračovatele puškařské tradice, tím byl Karel Krnka. Ten vyráběl například samonabíjecí vojenské pušky, samonabíjecí brokovnice a samonabíjecí pistole vlastních konstrukcí.

Silvestr Krnka zemřel 4. ledna 1903 v Praze, kde má na Nuselském hřbitově Na Zelené lišce svoji hrobku. U této hrobky se uskuteční 4. ledna 2013 od 14 hodin pietní shromáždění při příležitosti 110. výročí úmrtí tohoto významného českého puškaře a vynálezce.

Námět pamětní desky zhotovil Ivan Rubáš, bronzový odlitek Jaroslav Bejvl a kamenické práce provedl Roman Kovář.

Na odhalení nechyběli ani členové Občanského sdružení Sylvestra Krnky, které bylo založeno v listopadu 2011 v Praze. „Sdružení vzniklo kvůli tomu, abychom zajistili popularizaci života a díla Silvestra Krnky, protože se domníváme, že jeho dílo poněkud zapadlo, ale jeho význam v 19. století je nezanedbatelný, a to je určitě důvod k hrdosti. Z jeho potomků v současné době nevíme o nikom, i když jsme se moc snažili někoho najít. Více se lidé mohou o Silvestru Krnkovi dozvědět i na webových stránkách, které doplňujeme, a to na www.krnka.cz," řekl Deníku viceprezident sdružení Sylvestr Krnka Vladimír Dynda.

Ještě koncem 19. stol. bylo psaní jmen poměrně variabilní a jedno jméno se mohlo psát různým způsobem, proto se můžeme setkat s uváděním jména Silvestr s „i" nebo „y" nebo také Silvester.