S plynovými maskami na krku a nebo s tričky s protestními slogany se vydalo skoro dvě stě padesát lidí z Pačejovska na šestý ročník protestního pochodu Pěšky a na kole ohroženou krajinou, který byl zároveň šestým ročníkem Memoriálu Slávka Šimka. Pěší pochod a cyklotrasy totiž vedly místy, kde se uvažuje o vybudování úložiště jaderného odpadu.

„Pačejovsko je stále jednou z lokalit, kde by úložiště mohlo dle názoru SÚRAO (Správa úložišť radioaktivních odpadů) v budoucnu vzniknout, a to v oblasti vymezené Pačejovem, Pačejovem – Nádraží, Maňovicemi a Jetenovicemi. Proto i nadále organizuje naše občanské sdružení protestní akci, kterou chceme dát spolu se všemi účastníky opakovaně a zřetelně na vědomí SÚRAO, současné vládě i vládě, která vzejde z předčasných voleb v ČR, že tady o žádné úložiště jaderného odpadu lidé nestojí! Tento postoj obyvatel regionu je konečný, i kdyby zastupitelům obcí Pačejov, Olšany nebo Maňovice sliboval ředitel SÚRAO Duda pár milionů korun jako jakousi pochybnou finanční kompenzaci za možnost ukládat u nás jaderný odpad pod zem našich vesnic a jejich blízkého okolí. Občané tohoto regionu včetně chalupářů svůj kraj a jeho současnou podobu krajiny rozhodně nehodlají prodat. Je to i výsledek platných referend v Pačejově, Olšanech a Maňovicích, kde místní občané své zastupitele zplnomocnili k tomu, aby nesouhlasili se záměrem státu plánovat a budovat hlubinné úložiště v tomto kraji,“ uvedl místopředseda občanského sdružení „Jaderný odpad – děkujeme nechceme“ František Kába.

Sdružení Jaderný odpad – děkujeme, nechceme! vzniklo v roce 2003. V současné době má sdružení přibližně čtyři a půl tisíce členů. „Nikdo nechceme, aby tady úložiště bylo. Je tady nádherná krajina, takže my se tomu musíme bránit. Já jsem zdejší a na tento region nedám dopustit. Proto jsem přišel podpořit tuto akci,“ řekl Deníku účastník pochodu Josef Laně. Nechyběla ani Marie Hulcová, která chodí na protestní akci pravidelně už šest let. Letos přišla s vnukem. „Musíme to tady zachránit pro budoucí generace,“ řekla účastnice.

„Pokud by zde mělo úložiště vzniknout, je silně ohrožen zájem o tuto oblast jako o turisticky nádhernou krajinu. Stát chce zúžit výběr lokalit k budování úložiště v ČR na dvě poslední lokality, a pokud ta na Klatovsku bude mezi nimi, už jen toto rozhodnutí může silně ovlivnit život lidí v tomto kraji, klesnou ceny pozemků a nemovitostí, investoři dají přednost jiným oblastem než tomu, kde bude v budoucnu skladován radioaktivní odpad, to má vazby na nezaměstnanost, zemědělci mohou mít rázem problém se svým odbytem, chalupáři budou hledat jiné lokality bez psychlogické vazby na to, že v jejich okolí hrozí třeba jen teoretická možnost havárie jaderného zařízení. Lidé z tohoto regionu nevidí v budování úložiště u jejich domovů nic přínosného, obav mají mnoho,“ dodal František Kába.

Akci podpořili svojí účastí i manželka herce Miloslava Šimka Magdaléna Šimková, jeho bratr a dcera s rodinami. Miloslav Šimek stál v roce 2003 u zrodu občanského sdružení a dodnes je jeho čestným prezidentem.„Můj muž se této problematice věnoval poslední dva roky svého života. Proto mě moc těší, když vidím, že se na jeho snahy na Pačejovsku nezapomnělo. Vždycky, když sem přijedu, uvědomuji si, jak je důležité, aby se proti úložišti nejen v této oblasti, ale na celém území České republiky bojovalo. Tady u nás nemáme žádný kousek ošklivé krajiny, kde by úložiště mohlo vzniknout,“ řekla Deníku Šimková. Účastníci protestní akce zároveň v sobotu podepsali etici za změnu procesu vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivních odpadů. Petiční archy podepsalo za sobotu 225 lidí.