Okolí této stavby navíc vydalo i další zajímavé nálezy, například stříbrný penízek ze 14. století. Deníku to řekl vedoucí výzkumu Martin Čechura.

Archeologové zkoumají nejvýznamnější památky v Sušici už od roku 2011. „Začali jsme geofyzikálním průzkumem, v dalších letech jsme se soustředili na kostel svatého Václava a letos na hřbitovní kostel Panny Marie. Z písemných pramenů víme, že v Sušici byl kostel už před založením města. Byl tam už v roce 1233, což dokládá listina. Nikdo ale neví, kde byl," uvedl Čechura.

Archeologové předpokládali, že kostel mohl stát v místech, kde dnes stojí právě hřbitovní kostel. „Prostor jsme zkoumali georadarem i dalšími metodami a zjistili jsme výrazné anomálie uvnitř kostela Panny Marie i kolem něj. Uvnitř to byly různé dutiny a venku zdi. Tomu jsme přizpůsobili další průzkum. V exteriéru jsme dělali klasický archeologický průzkum, uvnitř jsme k průzkumu dutin zvolili malý vrt a mikrokameru," vysvětlil archeolog.

Mince ze 14. století

S výsledky jsou archeologové nadmíru spokojeni. Venku objevili základové zdivo středověké církevní stavby, nejspíše právě románského kostela, starého bezmála osm set let. Objevili i hroby spojené s tímto kostelem. Prozkoumali také hroby novověké, v nichž se skrývaly velmi cenné nálezy. „Asi nejvzácnější je nález náprsního bronzového kříže s korpusem Krista, který měří asi 18 cm. Pochází z 18. století. Dalším velmi hezkým nálezem je část růžence, kde jsou korálky z klokočí pospojované drátky. To se najde jen výjimečně. Z čeho já mám osobně velkou radost, jsou skleněné korálky, tzv. páteříky, které se kdysi vyráběly v šumavských sklárnách a byly v období 17. až 19. století velmi významným artiklem," vysvětlil Čechura a dodal, že vůbec nejstarším nálezem z okolí kaple je stříbrná mince – vídeňský fenik z let 1365 až 1395.

Nálezy budou časem představeny veřejnosti. „Výzkum zatím ještě neskončil, doufáme, že bude pokračovat v příštím roce. Ale potom bychom rádi minimálně v Sušici udělali výstavu," uvedl Čechura.

Tisíce kostí

Velmi zajímavé výsledky má i průzkum prostor pod Kabátovskou kaplí, která je součástí hřbitovního kostela. Tam archeologové nahlédli velmi šetrnou metodou – v podlaze vyvrtali úzký otvor, spustili jím mikrokameru a pomocí dálkového ovládání pak detailně prozkoumali prostory pod kaplí. Očekávali, že by tam mohli najít hrobku s rakvemi, ale kamera ukázala kostnici, zaplněnou prakticky až po strop. „Je tam zhruba dvacet kubických metrů kostí. To představuje minimálně tisíc jedinců. A to je spodní limit. Věříme, že se nám ten počet podaří ještě zpřesnit. Stejně tak bychom rádi určili stáří kosterních pozůstatků," řekl plzeňský archeolog, který si velmi pochvaluje spolupráci se sušickou radnicí. „Město Sušice má k výzkumu památek velmi pozitivní vztah. Co se týče spolupráce s archeology, patří mezi nejlepší v celé republice," uzavřel Čechura.