Své převleky předvedlo 24 dospělých a dětí, nutno je ještě připočítat opravdovou kozu. Skupinové masky tvořily mniši s biskupem, mimina, Sněhurka se sedmi trpaslíky. Samostatné masky pak zastoupil Sekač dobrot, Tuhonoš, letec a opičátko. Do průvodu se zařadila dvojice namalovaných holek, přítomen byl i člověk neandrtálský. „Hodinu před samotným průvodem se masky vystrojily v kulturním domě. Pak průvod došel za doprovodu kapely Pošumavští Šoumeni před místní hasičskou zbrojnici. Tam za masky požádal Človíček o svolení s masopustním veselím. Za město Švihov tajemník Zdeněk Urbánek maškarám udělil svolení a předal symbolické právo," uvedl za organizátory Jan Sláma.

Maškary se vydaly zvesela po vesnici a všude rozdávaly smích a radost. Hlavním smyslem obchůzky po vsi byla legrace a zábava. Přestože podle liturgického kalendáře už běží postní doba před Velikonocemi, čtyřicetidenní půst účastníci průvodu brali s rezervou. „Žebravý mnich prodával odpustky, nevyhnula se jim ani auta projíždějící vesnicí. Trpaslíci také měli napilno, mnohde se na dvoře pustili do díla. A tak hospodáři, nechtěje mít na dvoře jámu, raději se vykoupili nějakou „zlatkou". Na závěr se konal v kulturním domě smuteční obřad rozloučení s Bakusem. Posléze se stoly prohýbaly pod tíhou voňavých zabijačkových dobrot, následovaly totiž domácí vepřové hody. Poděkování patří všem, které věnovaly pečlivou přípravu svým kostýmům a také všem, kteří průvod pohostili," uzavřel Sláma.