Na jedné straně by měla přinést více peněz do pokladen obcí ležících na území národního parku, na druhé straně by mohla znamenat, že se v národním parku ještě zvětší bezzásahová území, která jsou již dnes velmi tvrdě kritizována. Na čtvrtečním jednání se na tom shodli starostové šumavských obcí, ministr životního prostředí Jan Dusík, ředitel Správy NP Šumava František Krejčí a náměstek ministra životního prostředí František Pelc. Jako hosté se jednání zúčastnili i dva bývalí ministři životního prostředí Ladislav Miko a Martin Bursík, nechyběli ani zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje.

Ministr životního prostředí Dusík se se zástupci šumavských obcí setkal poprvé. „Ve svém funkčním období bych spolu s ředitelem Krejčím a náměstkem Pelcem chtěl pokračovat v tom, co bylo započato mými předchůdci. Kontinuita má svoje opodstatnění, provázanost ochrany přírody a života na Šumavě je dlouhodobý proces a já bych do něj chtěl během svého krátkého působení konstruktivně přispět,“ říká ministr Dusík.

V souvislosti se Šumavou ministr Dusík dokončil v poslední době pro Šumavu dvě zásadní věci, které byly původně rovněž obsahem dohody Vize Šumava 2020. Jednak vláda schválila Krajinný plán integrovaného rozvoje (KIPR), díky kterému budou bodově (10%) zvýhodněny projekty obcí ve specifických oblastech podávané do operačních programů a dále MŽP vytvořilo speciální program podpory obcí hrazený ze Státního fondu životního prostředí. „KIPR a podpora obcí je náš vklad do naplňování Vize Šumava 2020,“ popisuje snahy ministerstva Pelc.

Vize Šumavy 2020 původně obsahovala i odstavec, že bezzásahová území, která dnes tvoří 21 % NP, by se do roku 2020 rozšířila o dalších 9 %, případně se souhlasem obcí ještě více, což se setkalo s tvrdým nesouhlasem odpůrců parkového (ne)řešení kůrovcové kalamity na Šumavě. „Uschly Modravské slatě, usychá Jelení skok. Pod Polomem, Ždánidly a Plesnou vznikají obrovské holiny. Jak vypadají Černá hora a Prameny Vltavy, to už všichni vědí. Nejde jen o těžko řiditelný experiment?“ ptají se jihočeská lékařka Jitka Marková, která se problematice Šumavy dlouhodobě věnuje, a bývalý mluvčí šumavského národního parku Radovan Holub. Oba se domnívají, že nezasahování proti kůrovci povede k poklesu turistického ruchu, protože nikdo se nebude jezdit dívat na plantáže souší a na holiny. Šumavští starostové ale zřejmě přesto vizi podepíší. „V dokumentu zůstane na základě jednání jen oněch 21 %, s dalším rozšiřováním bezzásahových území by musely souhlasit dotčené obce. Dokument podepíšeme, protože Šumava prostě nějakou vizi do budoucna potřebuje,“ vysvětlil předseda svazu šumavských obcí Jiří Hůlka.

„Text je po menších redakčních úpravách připraven k podpisu. Byl bych rád, abychom jej společně podepsali do konce ledna,“ dodal ministr Dusík.