S Pučankou je nerozlučně spojen život a práce řídícího učitele v Hejné Josefa Vaněčka (1910 - 2001). Když 1. února 1939 nastupoval mladý učitel Vaněček na školu v Hejné, jistě netušil, že tomuto kraji a především jeho květeně a ochraně přírody zasvětí celý svůj život. Krása a jedinečnost zdejší vápencové květeny učarovaly Vaněčkovi na celý život. Zpočátku zaměřil floristický výzkum především na poznání květeny tehdejšího politického okresu Horažďovice. Později svůj zájem rozšířil na celé území sušicko-horažďovických vápenců, ale i na sousední část Sušicka a Kašperskohorska.

V té době škola v Hejné hostila četné návštěvy významných českých botaniků a ochranářů. Výsledkem Vaněčkova intenzivního botanického výzkumu horažďovického okresu je „Květena Horažďovicka”, vydaná v roce 1969. Od roku 1942 byl Vaněček konzervátorem státní ochrany přírody, nejprve pro tehdejší okres Horažďovice, později převzal funkci konzervátora pro celý okres Klatovy.

Zajímavá květena Pučanky přiměla Vaněčka vypracovat návrh na ochranu této významné lokality. Ministerstvo školství návrh schválilo a dne 23. října 1948 vyhlásilo vrch Pučanku státní přírodní rezervací. Její současná výměra je 24,77 hektaru. Později inicioval ochranu Práchně u Horažďovic (1953) a Milčic (1991). Vaněček měl velké zásluhy při jednání o těžbě vápence na Pučance.

Původní název tohoto vrchu není přesně znám. Odborníci se domnívají, že název byl odvozen od buků, kterými byl porostlý, tedy „bučanka”. Podle vojenské mapy z roku 1760 byl název „Bozanka” a podle druhé vojenské mapy, která je o sto let starší, byl tento název „Podzanka”. Josefínský katastr uvádí, že „v hoře u Hejné je zčásti bříza, zčásti smrk - les je nazýván Pučanka”. Název se tedy, jak míjela staletí, stále měnil a i dnes se stává předmětem sporů o správné pojmenování vrchu.