Ředitel správy parku Jan Stráský mu v úterý poslal návrh na těžení stromů napadených kůrovcem v celkem 12 lokalitách, kde se dosud netěžilo. „Znamená to, že by se těžilo asi v třetině prvních zón a v části druhých zón. Nejedná se o vytěžení prvních zón, ale o výběrovou těžbu,“ řekl Stráský s tím, že všechno závisí na rozhodnutí ministra Chalupy.


Podle mluvčí Michaely Jendekové ministerstvo životního prostředí očekává, že Stráský předloží jasný, zcela konkrétní návrh postupu včetně odůvodnění. „Tento návrh bude podroben oponentnímu odbornému posudku. Teprve poté bude rozhodnuto o tom jak, kde a jakým konkrétním způsobem postupovat proti tomu, aby Šumavu neničil kůrovec,“ řekla Jendeková.


Kolik kubíků dříví napadeného kůrovcem se bude těžit, se podle Stráského nedá spočítat. „To nespočítala správa ani loni, ani předloni, my se o to budeme pokoušet, ale nejdříve se musí schválit ta místa, kde se bude těžit, a kde se dosud netěžilo,“ uvedl.


Vedle těžby chce ředitel Stráský v boji proti kůrovci použít i chemii. „Chemie se určitě bude používat tam, kde to bude povoleno, ale určitě ne v první zóně, kde se to nedělá a dělat nebude,“ ubezpečil. „Půjde o letecké i neletecké postřiky,“ uvedl.


Chemický postřik proti kůrovci by byl podle vědců odůvodněný v hospodářském lese, pokud by hrozily velké národohospodářské škody. V národním parku je ale lesní ekosystém předmětem ochrany, použití insekticidu je neodůvodněné. „Insekticidy by pozabíjely všechen hmyz. Aby byl účinný proti kůrovci, musel by se dostat pod kůru, při leteckém postřiku ho většina uvízne na jehlicích v korunách,“ řekla Hana Šantrůčková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.


Obranný plán proti kůrovci, který vytvořila pracovní skupina vedená píseckým lesníkem Josefem Vovesným, byl podle Stráského připomínkován na správě parku, nyní už ředitelův návrh opatření putovalo na ministerstvo životního prostředí. Ze zákona nelze lesy v NP zařazovat do kategorií lesů hospodářských a zásahy proti škůdcům musí povolit ministerstvo.


Vyjmenovat oněch 12 míst je teď podle Stráského zbytečné, protože není jasné, zda tam ministr těžbu povolí. Jedná se především o lokality v západočeské části Šumavy.


Návrh obranných opatření proti kůrovci v nejcennější partiích parku pracovní skupina Stráského měla hotový za 16 dnů. „Museli jsme zmapovat celou tu Šumavu znovu. Štěstí bylo, že expertní skupina hejtmanů to dělala před 3/4 rokem, tak se to znovu jenom prošlo, a teď máme sestavu pozemků, území, rozsahů, kde se bude muset zasahovat jinak než včera,“ uvedl Stráský.


V lesích v majetku Správy Národním parku Šumava a CHKO bylo od počátku roku vytěženo 4520 metrů kubických kůrovcového dříví. Lesníci aktuálně evidují dalších 1200 metrů kubických. V územích ponechaných samovolnému vývoji je od srpna 2008 do března 2010 evidováno 298.300 metrů kubických dřeva. Správa parku zasahovala dosud proti lýkožroutovi na 70 procentech území, které tvoří nárazníkové pásmo vůči ostatním lesům mimo území parku.


V roce 2010 bylo vytěženo rekordní množství kůrovcem napadeného dříví, a to 347.000 metrů krychlových. Podle entomologů gradace kůrovce loni vrcholila a počet napadených stromů by mohl letos začít klesat. Kalamita podle odborníků končí v jihočeské části Šumavy, ale graduje v západočeské, v okolí Prášil a Srní. Tyto oblasti zůstávají rizikovými i pro letošní rok.


V rezervaci se podle vědců střetává klasický lesnický – hospodářský přístup s přístupem ochranářským. Stráský hned po svém nástupu slíbil tvrdý zákrok proti kůrovci, vědci se obávají rozsáhlých holin. Po obdobných asanačních těžbách v minulosti se otevřel les orkánu Kyrill. Rozhodnutí způsobilo nedozírné škody.