Na Šumavě je pět ledovcových jezer - Plešné, Prášilské, Černé, Čertovo a Laka. Patří mezi nejčastější cíle návštěvníků Šumavy, například k Prášilskému jezeru ročně zavítá bezmála 70 tisíc návštěvníků. Někteří z turistů se v jezerech i přes přísný zákaz osvěžují. „Žádné jezero nezůstává ušetřené. Jen na Plešném si to málokdo troufne, jelikož tam je stálá služba našich strážců. Asi nejhorší situace je v tomto ohledu na Černém jezeře, které si mnozí pletou s plovárnou,“ upozorňuje vedoucí Informační a strážní služby Správy NP Šumava Adam Diviš. „Přitom nerespektováním zákazu koupání lidé vážně poškozují velmi citlivé vodní ekosystémy jezer. Znečištění, které je s koupáním spojeno, negativně ovlivňuje přírodní prostředí živočichů a rostlin, které tu žijí. V ohrožení tak jsou i například šídlatky, vodní plavuně, které v Černém a Plešném jezeře mají u nás jedinou lokalitu výskytu,“ vysvětluje hydrobioložka Správy Národního parku Šumava Eva Zelenková.

Ekosystém ledovcových jezer je velmi citlivý a ani za více než 20 let po odsíření uhelných elektráren, jejichž emise doslova převrátily život v jezerech na ruby, se ještě nevrátil do normálu. „Už tak kyselá jezera byla dlouhé desítky let vystavena kyselým dešťům, které jejich pH snížily až o jeden nebo dva stupně. To mělo fatální vliv na život v nich. Vymizeli i velmi drobní živočichové, jako třeba buchanky a perloročky. Ty už ale v některých jezerech opět monitorujeme, takže cesta je dobrá. Jezera navíc slouží jako lokality, kde se dlouhodobě sleduje kvalita životního prostředí. Je však nutné dodržovat omezení, která zajišťují jejich nerušený vývoj, včetně právě zákazu koupání,“ dodává Eva Zelenková.

Pracovníci Informační a strážní služby Národního parku Šumava při každé kontrole v těchto územích rozdají několik pokut, které mohou jít až do tisíců korun. Teď přes léto ještě zvýší dohled u všech šumavských jezer a v jejich okolí, například na Jezerní hoře nad Černým jezerem, kam není možné vstupovat kvůli ochraně tetřeva hlušce. „Královský hvozd s Jezerní horou je nejzápadnějším územím Šumavy, kde ještě přežívá populace tetřeva hlušce. Nemá to tady ale jednoduché, protože je to izolované prostředí, navíc s velmi drsným klimatem. A pohyb veřejnosti v místech, kde nacházejí klid, ať už v zimě nebo právě teď v létě, jim jejich život dále ztěžuje,“ vysvětluje Ivo Procházka z Chráněné krajinné oblasti Šumava.