Koridor pro lanovku na Hraničník v jižní části Šumavy, který kritizují někteří ekologové, i zvětšení první zóny až na 26,5 % z celkové rozlohy. To přináší návrh zákona o Národním parku Šumava (NPŠ), který po dlouhém vyjednávání s Plzeňským i Jihočeským krajem, šumavskými obcemi, ekology i zástupci Správy NPŠ připravil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. „Správa národního parku bude již pro tuto sezonu usilovat o nastavení takových pravidel v péči o území, aby odpovídala dojednanému návrhu zonace,“ říká náměstek ředitele Správy NPŠ Jiří Mánek.

Jak dlouho se nový zákon o Šumavě připravoval?

Více než půl roku, byly to stovky hodin o víkendech a pozdních večerech. Za poslední čtvrt rok jsme s řadou šumavských obcí projednávali zonaci třikrát. Pokaždé jsme zvětšovali první zónu, kde se nezasahuje, a zmenšovali třetí zónu. Bylo to obtížné, málokdo dohodě věřil, ale nakonec se povedla. U kulatého stolu na ministerstvu životního prostředí sedělo přes 20 osobností, téměř každý měl jiný názor, proti sobě stálo několik ideologií, ale návrh nového zákona vznikl. Je to kompromisní řešení a platí. Zazněla všechna pro a proti. Přinášet další nebo opakovat to, co již zaznělo, by nebylo vůči dohodě fér. Správa parku bude tuto dohodu respektovat a již pro rok 2012 budeme usilovat o nastavení takových pravidel péče o území, aby vyhovovala dojednanému návrhu zonace.

Proč je nutné upravovat podmínky v parku speciálním zákonem?

Upřímně musím říct, že nevím, jestli je vysloveně nutné, aby podmínky Národního parku Šumava byly upraveny zákonem. Dvacet let existuje NPŠ bez zákona. Ale mohu odpovědět na otázku proč je to dobré a proč se zákon připravuje. V první řadě je to zakotveno v zákoně o ochraně přírody. Ten jasně říká, že národní park se vyhlašuje zákonem. Pokud jsme tedy 20 let zákon neměli, byli jsme celou dobu v nesouladu se zákonem o ochraně přírody. A za druhé zákon vzniká proto, aby byla jasně stanovena kritéria a podmínky, jak se bude o národní park pečovat v dlouhodobé perspektivě. Zejména proto, aby nepřicházely změny koncepcí s každým ministrem, potažmo s každým ředitelem NP Šumava, jak jsme viděli už několikrát.

Co má pro vás větší prioritu? Ochrana přírody nebo rozvoj šumavských obcí, který musí být podpořený rozvojem turistiky?

Národní park se vyhlašuje z důvodu ochrany přírody. To proto, že na jeho území je něco přírodovědně mimořádně hodnotné a zasluhuje tu nejpřísnější ochranu. Pokud se podíváme na návrh zonace, území, které je tvořeno první a druhou zónou, představuje celkem 95% z rozlohy NP. A to je území, kde má prioritu ochrana přírody. Musíme si ale také uvědomit, že NPŠ byl vyhlášen na území 22 obcí. My jsme tu od toho, abychom nalezli přijatelný kompromis pro vyvážení zájmů ochrany přírody i šumavských obcí. Současný návrh zákona požaduje, aby 3. zóna zaujímala jenom 5,1 procenta z rozlohy NPŠ. V tomto území mají obce podle územně plánovací dokumentace vyznačeno zastavěné a zastavitelné území. A v tomto zastavěném a zastavitelném území bude mít prioritu rozvoj obce.

V souvislosti s přípravou nového zákona byla často zmiňována lanovka na Hraničníku.

To, že se nám podařilo vyjednat 26,5 procent první zóny, bylo vyváženo přistoupením na možnost přerušení zonace v prostoru z Klápy na Hraničník pro lano a bezpečnostní evakuační odjezdovou dráhu.

Původní požadavek na zábor lesa byl 140 hektarů, nám se postupně podařilo vyjednat, že to bude pouze 13 hektarů potřebných pouze pro lanovku a evakuační dráhu pod lanovkou. To vše v šíři 25 až 30 metrů. Tedy v žádném případě sjezdovka. V okolí tohoto třicetimetrového pruhu je již I. nebo IIa. zóna, jejichž režim neumožňuje rozšiřování toho pruhu za účelem jeho dalšího využívání. Pokud jde o současnou první zónu vyhlášenou v roce 1995, s lanem je v kolizi pouze úzký pruh v horní části Hraničníku. Pro potřeby lanovky by muselo být v první zóně poraženo něco kolem padesáti stromů. A to je veškerý zásah do první zóny. Z pohledu vegetačního to zásadní zásah do celistvosti nebude. Samozřejmě se v teritoriu vyskytují i chránění živočichové, jako je rys a tetřev. Tam již lanovka bude znamenat vliv na jejich prostředí.

Důležité je ovšem také připomenout, že přerušení zonace v úseku pod plánovanou lanovkou ještě neznamená, že lanovka bude postavena. Bude muset ještě dojít na posouzení a rozhodnutí, zda má větší prioritu veřejný zájem lanovky či zájem ochrany přírody, a dnes vůbec nelze předjímat výsledek.

(dk, pp)