Takzvanou veřejnou službu se od dubna rozhodlo zavést i město Klatovy. Princip veřejné služby je jednoduchý – dlouhodobě nezaměstnaní musí odpracovat určitý počet hodin pro město, jinak se jejich sociální dávky významně sníží, nárok je pak pouze na existenční minimum. Co na tuto novinku říkají sami tito nezaměstnaní, jsme se v pondělí vydali zjistit přímo do ulic města.

„Aspoň bude čisté město, ta práce mi nevadí,“ říká o své práci jeden z nezaměstnaných Jaroslav Červeňák, kterého jsme zastihli při úklidu historické části města, na prostranství u arciděkanského kostela. Pracoval zde v rámci veřejné služby teprve první den, na rozdíl od Milana Moreho, který začal s prací pro město v dubnu. „Já se práce nebojím, pracuju rád, proto sem chodím už druhý měsíc,“ tvrdí More.

Také koordinátor práce dlouhodobě nezaměstnaných Luboš Matějka se zatím nesetkal s žádnými problémy. „Jsou pod dohledem a musím říci, že pracují dobře, i v dešti nebo ve špatném počasí. Máme na měsíc určitý seznam úkolů, které by se měly splnit, každý si musí odpracovat svých 30 hodin, obvykle to je jeden pracovní týden,“ vysvětluje organizaci práce Matějka. „Zrovna před chvílí se u nás zastavila nějaká paní, že je dobře, jak to teď funguje, podobně reagují i ostatní,“ přidává postřeh o reakcích lidí Matějka.

Veřejnou službu zajišťuje ze zákona město Klatovy, na základě potřeb města a jeho organizací se vytváří seznam vhodných aktivit pro dlouhodobě nezaměstnané občany, ti by pak měli odpracovat až 30 hodin měsíčně. Práce je dobrovolná, nicméně pokud odmítnou, odbor sociálních věcí jim v nejbližší době může zkrátit dávky v hmotné nouzi.

„Na měsíc duben nám dohodu o práci podepsalo 33 lidí, 21 z nich pak skutečně do práce nastoupilo, většinou šlo o práce na veřejných prostranstvích, úpravu chodníků, zeleně,“ shrnuje první měsíc fungování veřejné služby tajemník Městského úřadu Klatovy Miroslav Šafařík. „Snažíme se, aby práce probíhala v týdenních turnusech, jsme ale ochotni domluvit se s lidmi i jinak, pokud jim to nevyhovuje. Na druhé straně práci jim přidělujeme my, tady si vybírat nemohou, samozřejmě kromě případných zdravotních omezení,“ objasňuje možnosti nezaměstnaných Šafařík.

Počet nezaměstnaných lidí pracujících v ulicích Klatov by se měl časem ještě o něco zvýšit. „Na květen je zatím dohod podepsáno 35, počítáme s tím, že postupně, až lidé uvidí, že to myslíme vážně a že opravdu přijdou o peníze, jich bude pracovat až 50 nebo 60. Celkem těchto nezaměstnaných evidujeme více, například v dubnu to bylo kolem 80, nicméně někteří mají jistá zdravotní omezení, částečný důchod a podobně, ti se zřejmě nezapojí. Jinak jsme ale prozatím spokojeni,“ hodnotí veřejnou službu Šafařík.

Veřejná služba

Institut veřejné služby zavedený letos novelizací zákona o hmotné nouzi doplňuje vedle veřejně prospěšných prací, krátkodobého zaměstnání a dobrovolnické služby možnosti zachování pracovních dovedností u osob dlouhodobě setrvávajících ve stavu hmotné nouze. Veřejnou službu může zřizovat obec, není to však její povinnost.