Školy tak budou moci lépe plánovat své strategie, podobně jako se to děje v zahraničních systémech. Řekl to předseda České konference rektorů (ČKR) a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

„Deficit financování vysokých škol byl v roce 2011 prohlouben,“ dodal. Premiér sice navýšil rozpočet o jednu miliardu korun, ale stále letos vysokým školám chybí 1,3 miliardy korun proti roku 2010. „Situace není dobrá a doufáme a jednáme o tom s vládou, že se to příští rok opakovat nebude,“ uvedl Fiala.

Zatímco v roce 2007 dostaly vysoké školy na jednoho studenta 72 tisíc korun, tak provozní prostředky na jednoho studenta letos překračují 60 tisíc korun. „Pokud by tento velmi výrazný pokles během několika let pokračoval, tak určitě nedokážeme dlouhodobě udržet kvalitu vzdělávání,“ dodal Fiala.

„Chceme posílit věrohodnost středně a dlouhodobých rozpočtových výhledů státu, což by školám umožnilo předvídat příliv financí. Je nám jasné, že i potřebujete mít několikaleté plánování,“ řekl Nečas.

Ten znovu podpořil návrh zavedení školného. „Nelze říci, že všichni rektoři ho chtějí. Já si ho dovedu představit, ale současně říkám, že nejprve musíme mít systém finančního zabezpečení studentů, aby nemohlo dojít k tomu, že by někdo z ekonomických důvodů nemohl studovat,“ dodal.

Premiér v pátek rektorům také představil základní teze třísetstránkové Studie o konkurenceschopnosti ČR, kterou vypracovaly Národní ekonomická rada vlády (NERV) a pracovní skupina vlády a pečlivě se věnuje také vzdělání.

Podle Nečase se „musí zastavit další otevírání terciárního školství“ a už nyní je nutné reagovat na demografický vývoj. Dále je nutné posoudit poměr mezi počty bakalářských a magisterských programů. Vláda prý chce dále intenzivněji a detailněji usměrňovat počty státem financovaných studentů co do počtu i druhů studia. „Nemůžeme si kvůli struktuře ekonomiky dovolit, aby klesl dosažený podíl absolventů matematických, přírodovědných, technických a biomedicínských oborů,“ dodal premiér.