Po gradaci kůrovcové kalamity v letech 2009 až 2011, kdy byly vytěženy stovky tisíc napadených stromů, už v loňském roce poklesly takové těžby na území parku na 75 tisíc kubíků. A letos šumavský park plánuje pokácet 35 000 až 50 000 kubických metrů napadeného dřeva, což je nejméně za posledních sedm let. Nejvíce stromů zasažených škůdcem padlo v roce 2010, kdy park pokácel 350 000 kubických metrů dřeva. „Gradace kůrovcové kalamity končí," řekl včera novinářům ředitel Národního parku Šumava Jiří Mánek.

Škodlivý brouk podle něj v minulých letech v bezzásahových oblastech prakticky zlikvidoval veškerý smrkový porost. „Tam, kde jsme zasahovat mohli, jsme postup kůrovce zastavili," uvedl Mánek. Bezzásahové oblasti tvoří 13 procent z celkové rozlohy 68 tisíc hektarů parku.

Mánek uvedl, že loni kvůli kůrovci uschlo 165 hektarů lesa. V letech 2009 až 2011, kdy park vedl František Krejčí, prý brouk zničil v průměru ročně kolem 1000 hektarů. Nejvíce napadené lokality jsou na území Modravy a Srní na Klatovsku.

Kůrovcová kalamita začala gradovat po orkánu Kyrill v roce 2007, kdy navíc na území šumavského parku vznikly nové bezzásahové oblasti o rozloze 14 000 hektarů. Tento krok podle Mánka výrazně přispěl k tomu, že lýkožrout řadu stromů zlikvidoval. „Kdyby se v tu dobu nevyhlásila nová bezzásahová území, neuschly by tisíce hektarů lesa a další tisíce hektarů nemusely být vykáceny," uvedl.

Bezzásahové oblasti jdou nyní napříč všemi zónami šumavského parku. V budoucnosti by podle Mánka měly být zóny parku přerozděleny. „Bezzásahové oblasti by pak byly prakticky jen v lokalitách první zóny," řekl ředitel.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha míní, že výskyt kůrovce by ochabl i bez zásahů. Podle ekologického aktivisty jde o přirozený proces. „Gradace kůrovce po několika letech sama opadá," řekl před časem agentuře ČTK Bláha.