Každá dobrovolná základna Horské služby na Šumavě prochází každoročně dvoudenním výcvikem před letní a také před zimní sezonou, který bývá vždy týden před Vánocemi, kdy začíná plná sezona. Dobrovolní členové mají za povinnost absolvovat tento výcvik, aby mohli sloužit.

Hned první den je čekala náročná etapa. Vyjeli lanovkou na vrchol Špičáku, kde si převzali transportní prostředky. Pod dohledem lékařů v terénu ošetřovali zraněného, následně byl transport po bývalé signální stěně na hráz Černého jezera, kde pacienta předali dále. „Tato situace byla opravdu simulována tak, jak to v terénu chodí. Každá skupina měla GPSku s vyznačenou trasou pohybu, kterou museli jít. Museli vystoupit na vrchol Svarohu. Na státní hranici byly modelové situace nalezení zasypaného v lavině, tam bylo pět stanovišť, kde byly zakopané vaky, které simulovaly lidské tělo. Každá skupina ho musela najít. Následně se vrátili na hraniční chodník a šli po státní hranici na vrchol Ostrý, kde byla v hřebenových partiích zajištěná trasa pomocí fixních lan. Po dosažení vrcholu Ostrého sestoupili po turistické cestě do Hamrů a následně se přesunuli na Špičák. Tato etapa byla dlouhá asi 12 km jen po hřebenu, takže si myslím, že si všichni sáhli na své dno. Každý věděl, kde má rezervy. Klukům se to líbilo, počasí bylo tak jak má být, nahoře foukal silný vítr, hustě sněžilo a bylo to náročné,“ popsal náčelník Horské služby Šumava Michal Janďura.

Následující den byl už směřován spíše na sjezdové tratě než do terénu. Prošli skialpinistickou etapou, což je jedna z povinností dobrovolného člena, kterou musí projít během roku, aby byli fyzicky přezkoušeni. Tato etapa je v rozsahu běh, kolo a lyže. „Bylo zde šest adeptů, kteří jdou v zimě do školy na zimní část do Krkonoš, takže se toho museli zúčastnit. Byli zde také zájemci o činnost u Horské služby, takže tímto také zjistí, zda na to vůbec fyzicky mají. Poté byli přezkoušeni z lyžování na sjezdových tratích a do toho byly dva svozy s transportními prostředky a kousek od vrcholu Špičáku bylo simulováno lavinové pole, kde bylo pět lavin, které museli najít,“ řekl Janďura.

Někteří zájemci mají jako svůj sen být u Horské služby a pomáhat lidem. „Jsem ze Šumavy, mám k horám pozitivní vztah, tak bych chtěl pomoci, aby si ostatní lidé mohli užívat zimní radovánky bezpečně. Ze zkoušek strach nemám, myslím si, že bych neměl mít problém ani s fyzičkou. Hodně sportuji, běhám na lyžích, v létě jezdím na kole, myslím, že sportuji docela dost,“ uvedl jeden ze zájemců Jan Jedlička z Vimperka.

„Preferuji pohyb v horách a k tomu má Horská služba hodně blízko. Rád bych pomáhal zraněným a ostatním lidem. Zkušenost s podobnou prací nemám. Největší strach mám, že neudělám fyzické testy a asi nejvíce ze skialpinistické etapy, je to věc, kterou jsem nikdy nedělal, dnes to bude premiéra. Zabývám se horolezectvím, takže mám k horám hodně blízko a být členem Horské služby je mým snem,“ sdělil Libor Flíček z Homole u Českých Budějovic.