Letošním školním rokem vstupuje do druhého roku výuka podle Školních vzdělávacích programů (ŠVP), která začala ve školním roce 2007/2008 v 1. a 6. ročnících základních škol a letos přechází i do 2. a 7. ročníků.


Školní vzdělávací programy nahradí staré centrální osnovy. ŠVP si každá škola zpracovala samostatně, s přihlédnutím ke svým technickým i pedagogickým možnostem i ke schopnostem žáků. Programy pro jednotlivé předměty zpracovali vyučující daných předmětů s využitím vlastních zkušeností s výukou na dané škole.


Změny


„Školní vzdělávací program jsme přizpůsobili schopnostem dětí, učíme více jazyků a tělesné výchovy, děti se také naučí více praktických dovedností, provádějí samohodnocení a tím se učí i zodpovědnosti,“ popsala změny ve výuce Věra Korcová, zástupkyně ředitele kašperskohorské základní školy a přidala hodnocení prvního roku výuky: „Určitě máme z prvního roku příznivý dojem, děti jsou při novém způsobu výuky aktivnější.“


Základem pro vypracování ŠVP jsou Rámcové vzdělávací programy vydané ministerstvem školství, které jsou zároveň jediným státem schváleným dokumentem, kterým se školy musí při výuce řídit.


Rámcové vzdělávací programy ponechávají školám při přípravě výuky mnohem více prostoru než původní osnovy, které určovaly přesně jaké předměty se v daném ročníku budou učit, předepisovaly kterou látku musí v daném ročníku a předmětu vyučující probrat, kolik hodin týdně se v daném ročníku bude předmět vyučovat.


V současnosti jsou dány pouze vzdělávací oblasti (například Člověk a příroda zahrnuje původní fyziku, chemii, zeměpis a přírodopis), výstupy (co má žák umět po absolvování příslušné vzdělávací oblasti) a základní učivo (méně než v původních osnovách, rozšíření je ponecháno na škole). Počet hodin také není určen přesně pro každý ročník, je dán celkový počet hodin na 1. a 2. stupni v každé vzdělávací oblasti. Škola má tedy možnost postavit plány tak, aby například látka ve fyzice nebo v chemii, která vyžaduje určité matematické dovednosti, byla probírána až v době, kdy tyto dovednosti již žáci mají z matematiky.


Modernizace výuky

„Výuku jsme přizpůsobili moderním vyučovacím pomůckám, používáme například interaktivní tabule. Další změnou, kterou pocítili žáci i rodiče je větší počet hodin a tím i více odpoledního vyučování,“ uvedl ředitel ZŠ Lerchova ul. v Sušici Čestmír Kříž a dodal: „Velký důraz klademe na výuku jazyků, například jazyková třída má už v šestém ročníku tři plus tři hodiny cizího jazyka týdně.“

Na modernizaci výuky kladou důraz i v Nalžovských Horách. „Vzdělávací program jsme přizpůsobili zavádění moderních forem výuky, v 1. ročníku to je využívání skupinové výuky, žáci v 6. ročníku používají interaktivní učebnice, zmodernizovali jsme i vlastní obsah výuky,“ vyjmenoval změny ve výuce ředitel ZŠ Nalžovské Hory Karel Zdeněk.

„Výhodou je, že stejná látka už se neučí ve více předmětech, jako tomu bylo doposud,“ přidal další zlepšení ředitel ZŠ Nýrsko, Komenského ul. Ivan Pavlík, který však vidí i nedostatky: „Zatím to není radikální změna. Je málo peněz na další vzdělávání pedagogů, nejsou peníze na nové pomůcky a učebnice, tím pádem zatím stejně nějaké velké změny dělat nelze.“


Finance ovšem nejsou jediným omezením. „Škola má větší volnost, žádné revoluční změny jsme ovšem nedělali. Není to žádoucí zejména kvůli možnosti přestupu žáků na jinou školu. Pokud by byly vzdělávací plány daných škol diametrálně odlišné, měl by dotyčný žák po přestupu velké problémy,“ vysvětlil Jiří Šlégl, ředitel klatovského gymnázia, které s výukou podle ŠVP začalo loni na nižším stupni gymnázia.