Po téměř jednom a půl století by se na Šumavě mohli opět usídlit vlci. Potvrzuje to zatím nepotvrzené pozorování vlčice se dvěma mláďaty, která byla myslivcem z Klatovska spatřena na území Národního parku Šumava (NPŠ) nedaleko Hartmanic.

„Vlčici se dvěma mláďaty pozorovatel, sice amatér, ale důvěryhodný člověk spatřil, a to v místech, kde jsou už tři roky pozorované vlčí stopy i trus. Před dvěma lety zde zaměstnanec parku viděl osamoceného vlka,“ řekl Deníku ředitel NPŠ František Krejčí.

Vlci na Šumavě kdysi žili, vyhubeni však byli již v 19. století. Za datum zastřelení posledního tamního vlka je považován 2. prosinec 1874 (měl to být dokonce vůbec poslední žijící vlk v českých zemích). Pak už se tu vlčí smečky nikdy neusadily, ovšem samotní vlci občas byli na Šumavě pozorováni a také loveni. „Od druhé světové války do vzniku národního parku je na Šumavě evidováno šestnáct zástřelů vlků. Šlo ale o zvířata, která tu nevytvářela smečku,“ vysvětlil Krejčí.

Možnost, že se na Šumavě usídlí šelma známá nyní jen ze ZOO, potěšila ekology. „V Evropě není novinkou, že vlci osidlují oblasti, kde byli dříve vyhubeni. Nejblíže na Šumavu by mohli mít vlci z východního Německa. V lužických lesích, asi třicet kilometrů od českých hranic, žije v současné době již osm vlčích smeček. Nezdokumentovaný, ale věrohodný údaj o pozorování dvou vlků letos v březnu získalo Hnutí DUHA také z Krušných hor,“ uvedl Miroslav Kutal z Hnutí DUHA, Dodal, že vlci jsou pro Šumavu důležití. Regulují přemnoženou jelení zvěř a divoká prasata. „Ze Slovenska i odjinud je známo, že tam, kde se vlci vyskytují, se mnohem lépe zmlazují mladé stromky, které jinde spásají přemnožení jeleni. Vlci tak pomáhají vytvářet v lesích rovnováhu a lesníkům snižují náklady na uměle budované oplocenky a další ochranu mladých listnáčů a jedlí,“ tvrdí Kutal.

Radost z pozorování vlčice s mladými neskrýval ani Krejčí. „Kdyby se to potvrdilo, mohl by to být základ nové smečky. Vlčice musí mít někde vlka, a pokud by se jí podařilo odchovat tato vlčata a příští rok měla další mladé, byl by to základ smečky. Pro Šumavu je to vynikající zpráva. Byl tu vysazený rys, vrací se postupně i bobr a teď, kdyby se přidala alespoň jedna smečka vlků, byl by to opravdu významný pozitivní příspěvek k rozmanitosti přírody Národního parku Šumava,“ prohlásil Krejčí.

„Jestli se vlci na Šumavě udrží, záleží především na myslivcích. Právě oni představují pro vlky největší nebezpečí. Nyní, když o přítomnosti vlků vědí, musí dobře zvážit, zda opravdu míří na toulavého psa,“ apeluje na muže v zeleném Kutal.