Druhá největší česká sova, která se v ČR vyskytuje víceméně už jen v Moravskoslezských Beskydech a na Šumavě byla v minulém století považována za vyhynulou, se vrací díky programu, v jehož rámci jsou do přírody vypouštěni jedinci odchovaní člověkem.

„Během 13 let trvání reintrodukčního programu je potvrzeno devět stabilních teritorií a velikost populace na Šumavě a v Pošumaví se odhaduje na 10 až 20 hnízdících párů,“ říká ornitolog Správy NP a CHKO Šumava Tomáš Lorenc.

Puštík bělavý je přes svou velikost predátorem živícím se převážně drobnými zemními savci (např. hraboši, rejsky) doplňkově i ptáky. Ač jde o sovu, jeho aktivita není striktně soustředěna do nočních hodin jako u jiných druhů sov, ale loví a létá jak za soumraku, tak i během dne. Lovecká teritoria má nejen v lesních komplexech, ale též na otevřených plochách, jako jsou louky, pastviny či pole. Hnízdní lokality se vyskytují ve starších smíšených lesních porostech v nadmořských výškách 700 - 900 m.

Hlavními hnízdními lokalitami je na jihu Šumavy okolí Volar a na západě Šumavy okolí Hartmanic. Do roku 2008 bylo celkem vypuštěno 99 mláďat.
„Od roku 2000 jsou někteří jedinci vybavení vysílačkami s životností vysílače 8 – 10 měsíců. Celkem se do roku 2008 označilo 37 mláďat. Tito jedinci jsou radiotelemetricky sledováni pracovníky NP a CHKO ,“ dodal Lorenc.