Databázi plní spousta profesionálních ochránců přírody, vědců, ale také obrovské množství nadšenců. Informace z cílených monitoringů i každodenních pozorování tam ukládají i terénní zaměstnanci Správy Národního parku Šumava

„Nálezovou databázi využíváme od roku 2009. Aktuálně je v ní pro oblast Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava přes milion záznamů téměř 7400 druhů. Nejstaršími záznamy jsou jednokvítek velekvětý a bradáček srdčitý na Zhůří u Rejštejna. Tyto druhy v roce 1793 pozoroval J. Ch. Lindacker a do nálezové databáze se dostaly převedením záznamů z Databanky flóry České republiky,“ uvedla Pavla Čížková z NP Šumava. „Tyto a další staré záznamy, jako třeba pozorování medvěda hnědého z roku 1804 na Kvildě nebo rysa ostrovida z roku 1801 v Horní Vltavici se do nálezové databáze doplňují postupně a ne zcela systematicky, takže Šumava se možná v budoucnu dočká „nového“ nejstaršího záznamu,“ doplnila Čížková.

Dobrovolní hasiči z Bystřice nad Úhlavou pomáhají u supermarketu v nedalekém Nýrsku.
Dobrovolní hasiči pomáhají, dezinfikují i nasazují lidem rukavice

BOBRŮ PŘIBÝVÁ

Na území NP a CHKO Šumava běží řada monitoringů. „Velká řada z nich se periodicky opakuje, takovým příkladem je sledování vývoje ptačích populací. Některá šetření jsou úzce profilovaná, zaměřená na jeden druh. Jiná sbírají data o výskytu po ploše formou náhodných setkání. Ale i to je systematický monitoring, do kterého jsou zapojeni všichni naši zaměstnanci pohybující se v terénu,“ uvedl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Například na přelomu loňského a letošního roku pracovníci parku dokončili plošný monitoring bobra evropského. „Jeho přítomnosti si na Šumavě i v podhůří nelze nevšimnout. Do monitoringu, který běžel od září 2019 do ledna 2020, se zapojily desítky terénních pracovníků NP a CHKO Šumava. Přinesli více než 1300 záznamů různých pobytových znaků, které objevili. Ty se pak musejí vyhodnocovat na základě jasných postupů, abychom zjistili, kolik teritorií (rodinných okrsků) bobr na Šumavě v současné době využívá,“ vysvětlil koordinátor letošního monitoringu bobra evropského Vladimír Dvořák. První předběžné výsledky ukazují, že od posledního komplexního monitoringu, který byl proveden před čtyřmi lety, došlo ke zdvojnásobení počtu osídlených teritorií. Pracovníci parku odhadují 83 samostatných teritorií a 12 teritorií pravděpodobných.

Ilustrační foto.
Těhotnou ženu škrtil a vyhrožoval jí smrtí

„Podobná práce je i s posledním monitoringem zaměřeným na pobytové znaky vlka, rysa a losa. Jeho cílem bylo během jednoho dne vysledovat veškeré pobytové znaky výše zmíněných druhů po celém území NP a CHKO Šumava. Proto jsme do něj zapojili 88 lidí, kteří v jeden jediný den vyrazili na 67 míst a měli za úkol sledovat a zapsat především stopy jednotlivých zvířat a také další pobytové znaky, jako je trus, moč nebo srst,“ doplnila koordinátorka monitoringu Jitka Zenáhlíková. Monitoring se stále vyhodnocuje, už dnes ale podle ní lze říci, že pobytové znaky vlka byly zaznamenány v jednom dni na 14 různých místech Šumavy.