Sedmdesát milionů korun nákladů proti šestnácti milionům ročního rozpočtu. Už řadu let plánují Dlouhoveští vybudování kanalizace a čistírny odpadních vod, bez dotace se ovšem neobejdou. Nejsou jediní, podobné problémy má na Klatovsku více obcí.

V současné době mají Dlouhoveští podanou žádost o dotaci, už poněkolikáté. „Bez dotace nejsme schopni kanalizaci a čistírnu odpadních vod postavit. I když dotaci získáme, bude to pro rozpočet obce velmi zatěžující. Předpokládáme, že vysoutěžená cena, která bývá o něco nižší než projektová, by se pohybovala kolem sedmdesáti milionů korun. Dotace je vypsána na osmdesát pět procent, ale krátí se počtem připojených osob, takže předpokládáme, že bychom mohli dostat zhruba pětašedesát procent," nastínila starostka Dlouhé Vsi Ivana Vítovcová.

Pro obecní rozpočet bude velkou zátěží i jen spoluúčast. „Ještě uvidíme, zda bychom na dofinancování nezískali pomoc od krajského úřadu. Roční vyrovnaný rozpočet naší obce bývá patnáct šestnáct milionů korun a počítáme, že bychom dopláceli přibližně pětadvacet milionů korun. Na několik let tak budeme muset omezit investice a dělat pouze údržbu," doplnila Vítovcová.

Podobně jsou na tom například v Hamrech, kde před několika lety ve velkém společném projektu obcí v okolí nýrské přehrady vybudovali kanalizaci v polovině obce. Nyní také čekají, jak dopadnou se žádostí o dotaci. „Máme třímilionový roční rozpočet, odkanalizovanou půlku obce a na druhou půlku potřebujeme čtrnáct milionů. Samozřejmě bez dotace není vůbec šance to postavit. Je to téměř pětinásobek ročního rozpočtu, takže by to bylo nereálné. I když dotaci dostaneme, bude to kolem devíti milionů korun a náš podíl bude pět milionů, což budeme muset řešit dlouhodobým úvěrem," řekl Deníku hamerský starosta Petr Křovina s tím, že stejně jako Dlouhoveští by v případě úspěchu žádosti o dotaci zkusili o pomoc s dofinancováním požádat Plzeňský kraj.

O dotaci na stavbu kanalizace a čistírny odpadních vod budou žádat i v Hejné, stavět by v případě úspěchu chtěli v letech 2019 a 2020. „Počítáme s náklady zhruba dvanáct milionů korun. Rozpočet míváme kolem třech milionů korun, takže bez devadesátiprocentní dotace bychom se do toho nemohli vůbec pustit," uvedl starosta Hejné Vlastimil Šatra.

Šťastnější jsou v Bolešinech, kde 1. dubna už se stavbou kanalizace a „ČOVky" začali, dokončení plánují v příštím roce. Ani Bolešinští se bez dotace neobešli. „Bez dotace bychom do té akce ani nešli," konstatoval starosta Bolešin Josef Sommer s tím, že obec získala téměř jedenáctimilionovou dotaci od ministerstva zemědělství. Celkové náklady Bolešinští vysoutěžili ve výši necelých osmnácti milionů korun, spoluúčast obce tedy tvoří zhruba sedm milionů.

„V rozpočtových příjmech se dostaneme na deset až jedenáct milionů ročně, takže bez dotace by to nešlo. I na spoluúčast jsme si museli vzít úvěr, nechtěli jsme ale větší, než je polovina ročního příjmu obce," uvedl Sommer.

Do budoucna je podle něj ovšem taková investice pro obec nutností. „Stavba kanalizace a čistírny odpadních vod je vkladem do budoucnosti, obec, která vyřeší zacházení se splaškovými vodami, udělá velký krok pro další generace. Doposud všichni byli zvyklí že „to někam teklo" a nikdo to žádným způsobem neřešil. A není to pouze problém naší obce, takových obcí je v republice spousta. Jenže podmínky a předpisy se budou zpřísňovat a kontroly také. Obec velikosti Bolešin, kde žije zhruba pět set obyvatel, se do budoucna bez splaškové kanalizace rozhodně neobejde," přiblížil důležitost stavby Sommer.

„Každá nemovitost má historicky nějaký svůj septik, jímku, takové zařízení se těžko opravuje, a často už svou funkci neplní, jak by mělo. Z hlediska životního prostředí to není zcela v pořádku. Novostavby už mají domácí čistírny odpadních vod, ale starších domů máme v obci samozřejmě více. Pro vlastníky to bude znamenat nutnost jednorázové investice za připojení, pak už se ale nemusí o nic starat," viděla to podobně i Vítovcová. Obzvláště důležitá je ochrana životního prostředí pro obyvatele Hamrů „Jsme nad přehradou, která zásobuje pitnou vodou pětapadesát tisíc lidí, tedy v pásmu ochrany vodního zdroje, obec leží na území Chráněné krajinné oblasti Šumava," vysvětlil Křovina.

David Kojan