Jako má Plánice Františka Křižíka, Bolešiny pátera Peksu, tak Myslovice mají malíře Františka Bureše. Ten by letos oslavil 100. narozeniny, proto se vedení obce rozhodlo připomenout jeho tvorbu i historii s ním spojenou v rámci akce nazvané Z Myslovic až do Národního divadla.

„František Bureš se narodil 20. dubna 1916 v Myslovicích č. p. 16. V letech 1945 až 1976 působil jako malíř v Národním divadle v Praze. Chtěli jsme ke 100. výročí narození připomenout tohoto rodáka, o kterém mnozí místní ani nevěděli," uvedl kronikář obce Jan Dvořák.
Odhalili u jeho rodného domu pamětní desku a přichystali také výstavu, která byla Burešovou vůbec první i přesto, že celý život maloval. „Přes Františka Strnada se nám podařilo zkontaktovat malířovu dceru Evu Fišerovou, která žije v Praze, a společně jsme dali dohromady výstavu, na které se sešlo bezmála dvacet děl. Dozvěděli jsme se, že nikdy neměl výstavu, takže nyní to byla v rodných Myslovicích jeho první," sdělil Dvořák.

Z akce byla dcera malíře překvapená. „Jsem nadšená, a nadšení bude ještě růst, až všechny myšlenky, které ve mně vše tady vyvolalo, vstřebám," řekla Fišerová, která na svého otce vzpomíná s láskou. „Byl to hodný pán, nikdy na mě nezvedl hlas a nikdy mě nepotrestal," poznamenala Fišerová.

PÁTRÁNÍ

Díla myslovického malíře ležela celá léta na půdě nad hostincem. „Pátrali jsme odkud kulisy jsou, nebylo nic ani v kronikách. Přes Marii Toušovou se žena dozvěděla, že by to mohlo být od pana Bureše, který tady bydlel a maloval kulisy," prozradil Dvořák.

To však nebylo jediné, co Dvořákovy překvapilo. Během pátrání totiž zjistili, že se malíř narodil v domě, který před několika lety koupili.

„Je to zajímavé. My jsme koupili dům v roce 2005 ve špatném stavebním stavu. Když jsme se dozvěděli, že se malíř narodil v našem domě, došlo nám, proč je naše dcera tak malířsky nadaná. Podle nás tam je nějaký malířův duch," smál se Dvořák.

Nový vzhled domu potěšil Burešovu dceru. „Před osmi lety jsem hledala rodný dům táty a byl v rozvalinách. Dnes je to perfektní sídlo. Když jsem ho viděla, měla jsem z toho radost. Kdyby ho zbourali, zbourali by kus mě. Náhoda byla, že jsem se na tom místě potkala s mladou sympatickou paní, slíbila jsem, že jí pošlu nějaké podklady, protože se zajímala o historii domu. Nyní jsem zjistila, že to byla paní starostka," dodala Fišerová, která je po otci také malířkou.

V sále hostince byla kromě obrazů k vidění také jedna z kulis, kterou zrestaurovala Olga Myšková z Bolešin.