Před několika lety se podařilo tuto sbírku významným způsobem obohatit o dvojici váz, které patří k nejluxusnějším dochovaným předmětům ze stříbřeného skla v Evropě.

„Ve sbírce máme malé i větší číšky, misky, vázy, svícny, sošky. V loňském roce se nám za finanční pomoci tak zvaných Norských fondů podařilo zrestaurovat soubor téměř osmdesáti předmětů ze stříbřeného skla,“ informovala ředitelka Muzea Šumavy Sušice, které má pobočky v Kašperských Horách a v Železná Rudě, Zdeňka Řezníčková.

Stříbřené sklo bylo poprvé vyrobeno ve 40. letech 18. století a bylo patentováno roku 1849 v Anglii. Jeho výroba se kolem roku 1860 přestěhovala do Čech a stříbřené sklo se začalo vyrábět i v místních sklárnách. Mnoho let se sklářští mistři snažili vyrábět stříbřené sklo pomocí roztoků cínu, olova, bismutu, rtuti a jiných směsí. Zpočátku se používal roztok rtuti, založený na technikách používaných při stříbření zrcadel. „Každá sklárna měla později svůj vlastní tajný a velmi střežený recept na výrobu roztoku stříbra. Když koncem 19. století začal zájem zákazníků o stříbřené sklo upadat, začaly se jeho vlastnosti nově využívat v oboru technického skla. Nejprve se používalo v chemických laboratořích, ale záhy se objevil nový výrobek pro široké každodenní použití, termoska. Další využití našlo toto sklo při výrobě reflektorů. Po druhé světové válce u nás výroba předmětů ze stříbřeného skla prakticky skončila, výjimku tvořily jen termosky,“ sdělila Řezníčková.

Největší výstavu výrobků ze stříbřeného skla můžete navštívit v muzeu v Kašperských Horách. „Jednou ze skláren, která se zabývala stříbřeným sklem byla sklárna v Aníně. Tam vyráběli různé zajímavé věci jako například obří oltářní svícny a vázy. Dříve byly k sehnání buď věci luxusního nebo dekorativního charakteru i pro běžnou lidskou potřebu, jako byly pohárky, vázičky, figurky, křížky a podobně. Sám si vzpomínám, že jsem v dětství vídával výrobky ze stříbřeného skla v kapličkách,“ řekl Deníku historik Muzea Šumavy v Kašperských Horách Vladimír Horpeniak.

Dříve bylo stříbřené sklo běžnou věcí, ale po úpadku jeho výroby se stalo vyhledávaným v prodejnách starožitností a jeho nedostatkem také stoupla jeho cena. „Za sbírku, kterou tady máme, vděčíme hlavně Emanuelu Bouškovi, který byl v roce 1945 až 1970 ředitelem zdejšího muzea a který toho hodně nasbíral, zachránil velmi mnoho památečních věcí. Současnými výrobky ze stříbřeného skla doplnila výstavu také spisovatelka Jitka Lněničková,“ uvedl Horpeniak.

Počátkem 70. let 20. století objevila stříbřené sklo jako materiál pro své umělecké vyjádření nová generace výtvarníků. A tak se zdá, že stříbřené sklo má před sebou novou budoucnost. Se stříbrnou vrstvou na skle se dnes setkáme u zahradních koulí i u mimořádných uměleckých děl sklářských výtvarníků. Nejčastěji se s ním setkáváme u vánočních ozdob.