V současnosti je ze zhruba sto padesáti domů celoročně obydleno necelých čtyřicet a v obci žije přibližně sto dvacet obyvatel.

Hory Matky Boží mají bohatou historii, v minulosti byly známé díky těžbě stříbra, později díky řemeslné výrobě. Například výroba obuvi se v obci udržela až do roku 1996.

Průřez dějinami bývalého hornického města nabízí místní muzeum v budově bývalé školy. Škola byla v Horách Matky Boží zrušena v roce 1978.
„Přemýšleli jsme, co s budovou školy uděláme. Nejdříve byla v bývalé škole mateřská školka, později knihovna a poté nic. Aby budova nechátrala, zřídil velhartický obecní úřad v přízemí jeden byt, takže se zde topí a budova je obydlena. V prvním patře jsme u příležitosti poutě v srpnu 1995 připravili malou výstavu o historii obce. Součástí výstavy byla zrestaurovaná opona místního divadla z roku 1900, předměty připomínající místní řemesla, hlavně ševcovinu, a starý nábytek od lidí, kteří si sem například přivezli z města nový a starého se potřebovali zbavit,“ vzpomněl na vývoj předcházející vzniku muzea jeho zakladatel Antonín Kopp.

„Lidem se výstava líbila, nosili nám další věci, tak jsme si řekli, že by byla škoda výstavu zrušit, a udělali jsme stálou expozici. Minulost obce je bohatá a nechceme, aby se na ni zapomnělo. V té době jsme se společně se sušickým muzeem zúčastnili sympozia v Třebíči, tam nás považovali za muzeum, tak jsme si řekli: Bude to muzeum a od té doby máme místní muzeum,“ vysvětlil Kopp přerod původní výstavy ve stálou muzejní expozici.

Muzeum v Horách Matky Boží je umístěno ve dvou třídách v prvním patře bývalé školy. Expozice přibližuje hornickou i řemeslnickou historii obce, součástí jsou i dobové úřední dokumenty a fotografie. Návštěvník může vidět dobové nástroje řemeslníků, kromě obuvnictví fungovala v obci například výroba dýmek nebo nebozezů, v kabinetě u jedné ze tříd je umístěna výminkářská světnička, která přibližuje život tehdejších seniorů.

„Zájem o muzeum je poměrně velký. O prázdninách přijíždějí zdejší rodáci, kteří si chtějí zavzpomínat nebo ukázat minulost dětem či vnoučatům, jezdí sem zájezdy důchodců, kteří si tak mohou připomenout třeba nástroje, které sami kdysi používali, přijíždějí samozřejmě také školní výpravy,“ popsal Kopp současné fungování muzea.