S drogami si začala ve dvanácti letech. O dva roky starší kamarádka ji přivedla ke kouření trávy i k šňupání pervitinu. V patnácti si Simona z Chomutova dala perník poprvé jehlou. Na nitrožilním užívání této drogy pak hodně ujela. „Líbily se mi ty stavy, perník se stal pro mě prioritou,“ popisuje žena.

Přestala s fotbalem a boxem, kterým se věnovala závodně. Obor kuchař-číšník ale zvládla absolvovat s vyznamenáním. Nějakou dobu dokázala na drogách i vypomáhat v restauraci.

Po roce nyní Simona uzavírá odvykací pobyt v komunitě pro závislé v Mukařově. Jednu komunitní odvykačku má už za sebou, byla v Karlově u Písku. „Jenže tam jsem neabstinovala pro sebe, ale pro rodinu,“ ohlíží se Simona.

Po deseti měsících v jihočeské komunitě šla do chráněného bydlení, na takzvaný „doléčovák“ do Prahy.

Do závislosti upadla znovu 

Tam vydržela čistá dva měsíce, ale pak znovu „zrecla“, tedy znovu upadla do závislosti: během následujících měsíců ujela na alkoholu, prášcích, pervitinu, do toho zkusila i heroin.

Ocitla se na ulici. Bylo to krátce potom, co jí zemřel otec-alkoholik. „Když jsem viděla jeho urnu naživo, tak mě to složilo. Řekla jsem si, že půjdu za ním nahoru. Uchlastávala jsem to, chtěla jsem se předávkovat,“ popisuje Simona. 

close Deník byl na návštěvě v terapeutické komunitě v Mukařově, vyzpovídal klientku Simonu. info Zdroj: Deník/Karel Pech zoom_in Deník byl na návštěvě v terapeutické komunitě v Mukařově, vyzpovídal klientku Simonu

O restart se pokusila u dědy na Děčínsku, ale i tam znovu sáhla po návykových látkách. „On je také alkoholik, pořád řval, někdy mě i zbil. Už jsem šla do delírka. Už jsem nechtěla ani vstávat z postele, bylo to na hraně se smrtí,“ líčí Simona. Nakonec si zavolala do Bohnic.

Odsud se rozhodla jít rovnou do Mukařova. Původně jen na měsíc, ale stal se z toho rok. „Jsem strašně hyperaktivní člověk, neuměla jsem věci prožívat. Všechno jsem chtěla rychle, i vyléčit se. Tady mě to naučilo trpělivosti,“ popisuje Simona, která z Mukařova našla znovu cestu i k části své rodiny.

Z kopečků nad Litoměřicemi nyní míří na půlroční „doléčovák“ do plzeňského dolíku. Chce si tam najít práci a něco si našetřit, aby měla na pronájem vlastního bytu.

Poškozená játra i žaludek 

V Plzni chce potom dokonce zůstat. „Je kravina se vracet do stejného města, kde to začalo a všechny znám,“ vysvětluje Simona, proč momentálně neplánuje návrat do Chomutova.

Drogy, prášky i alkohol, to všechno se jí bohužel zásadně podepsalo na zdraví. „Mám poškozená játra a žaludek. Musím dodržovat dietu, nemůžu pálivé. Trpím hodně na záněty, na prostydnutí. Strašně dlouho trvá, než se to dá do kupy,“ uzavírá svou zpověď Simona.