Nainstalovat na sítě či mříže, které zabrání sebevrahům ve skoku, a následovat tak příkladu věže na plzeňském Bartoloměji? To je otázka, která je v kraji opět diskutována po tragédii z minulé neděle, kdy z klatovské Černé věže skočil dvacetiletý mladík a dopadl jen kousek od procházejícího školáka.

V Klatovech šlo již o třetí případ skoku z této věže za posledních deset let. Všichni tři mladí skokani, kteří neměli šanci pád přežít, shodně ohrozili procházející chodce v centru města. Tamní obyvatel Radek Kosner proto vytvořil na sociální síti anketu, kde se ptal na názory veřejnosti, zda klatovskou dominantu zabezpečit či nikoli. „Zúčastnilo se celkem 1180 hlasujících. Pro zabezpečení sítí hlasovalo 760, pro zabezpečení mřížemi 280 a pro možnost nezabezpečit hlasovalo 140 lidí,“ oznámil s tím, že anketu předá starostovi města Rudolfu Salvetrovi. Zatímco po skoku mladé ženy v roce 2014 se radnice pro žádné zabezpečení nerozhodla, teď už o něm vážně uvažuje. „Samozřejmě o tom debatu vedeme a povedeme. Je nutné zvážit, jak by zabezpečení mělo vypadat, musíme si také udělat názor, co je možné,“ potvrdil Deníku Salvetr.

ŽÁDNÉ ZÁBRANY

Sebevrahy láká i známá domažlická věž kostela Narození Panny Marie. Posledním byl 29letý muž, který se tam zabil skokem v červenci 2016. Ani tato věž není proti lidem, kteří se chtějí vrhnout do hloubky, nijak chráněna. „Měli jsme tu kdysi sítě na holuby, ale sebevrah je tehdy rozřezal a skočil. Teď na věž žádné sítě či mříže nejsou a ani o ničem podobném neuvažujeme,“ řekl Deníku domažlický farář Miroslaw Gierga.

Zábrany nenajdete ani na mnoha dalších zpřístupněných památkách. „Nejsou na Bolfánku u Chudenic či na věži v Horšovském Týně,“ potvrdila Jaroslava Kováčová z Národního památkového ústavu. Stejné je to i na vyhlídkové věži kostela Všech svatých ve Stříbře, kde také žádné zábrany nejsou, jen síť proti holubům.

Žádná ochrana není instalována ani na rozhledně Kotel nedaleko Rokycan, která je otevřena teprve šest let, ale už tam život dobrovolně ukončili dva muži. „O žádných zábranách se neuvažuje,“ potvrdila mluvčí rokycanské radnice Tereza Maixnerová.

MŘÍŽ POMOHLA

Jednou z mála výjimek, kde se rozhodli osadit na věž ochrannou mříž, je Plzeň, konkrétně tamní chrám svatého Bartoloměje. Stalo se tak již v roce 2001 poté, co z věže na náměstí skočili dva lidé krátce za sebou. „Pomohlo to, zabránili jsme sebevraždám i pokusům o ně. Přispěl k tomu fakt, že klec je masivní a nejde ji jen tak přeštípnout,“ řekl Deníku mluvčí Biskupství plzeňského Pavel Říha. Jedinou výjimkou byl podle dostupných informací říjen 2004, kdy si mladík do mříže prostříhal díru a vylezl na ochoz. Skok se mu ale asi po dvou hodinách podařilo rozmluvit.

Síť či mříž podle odborníků na lidskou duši nikoho od sebevraždy neodradí. Pokud je někdo rozhodnutý, že skočí, najde si příhodné místo. Zabránit ale může tomu, aby skočil například z dané věže a ohrozil tak lidi nacházející se pod ní.