Kliknutím zvětšíte„Odvolací orgán, kterým je ministerstvo životního prostředí, odbor státní správy v Českých Budějovicích, zastavil řízení o schválení návrhu kompenzačních opatření předložených Správou NP Šumava k sezónnímu zpřístupnění stezky Luzenským údolím mezi Březníkem a Modrým sloupem,“ vysvětlil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák. Verdikt znamená, že do budoucna bude velmi problematické i další zpřístupňování centrální Šumavy.
Vedení národního parku podle Dvořáka už v roce 2014, kdy započalo s hledáním způsobu zpřístupnění hraničního přechodu Modrý sloup, deklarovalo, že pro to využije veškeré možné legální prostředky. Prvním krokem, který nikdo před tím nevyužil, ale přitom byl dle vedení parku jediný možný, bylo posouzení vlivu záměru na předměty ochrany přírody tzv. EIA, která zahrnovala více než tří desítky záměrů směřujících ke zpřístupnění jádrového území tetřeva hlušce na Šumavě. „Tento proces vyšel pro záměr zpřístupnění Modrého sloupu významně negativně, přesto se Správa NP Šumava vydala cestou hledání a navržení dostatečných kompenzačních opatření. Ani tento proces nebyl nijak jednoduchý, ale jak uvedl odvolací orgán, prakticky není možné dostatečná kompenzační opatření na území NP a CHKO Šumava nabídnout,“ informoval Dvořák.
Mezi nejzásadnější nabídnutá kompenzační opatření patřila dostatečná velikost šumavské populace tetřeva hlušce a prokazatelné zachování nebo zlepšení velikosti jeho populace. Mezi další navrhovaná opatření patřilo zvětšení klidového území o 3 381 ha v oblasti kolem Poledníku.
Šumava, historický hraniční přechod Modrý sloup
„Odvolací orgán se právě s touto konstrukcí Správy NP Šumava, že je možné průchod Luzenským údolím mezi Březníkem a Modrým sloupem v časově omezeném rozsahu kompenzovat formou rozšířeného klidového území v místech, kde se již tetřev vyskytuje, neztotožňuje. Má za to, že v takovém případě nejde o kompenzaci, ale činnost, kterou je správa povinna zajišťovat ze zákona,“ okomentoval závěry odvolacího orgánu náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Pazourek.
Toto sdělení odvolacího orgánu je zásadní a jednoznačně bude mít vliv také pro případné další postupy zpřístupňování centrální Šumavy. Podle Správy NP Šumava je totiž evidentní, že ona nedisponuje dostatečně efektivními nástroji, respektive lokalitami, kterými by dokázala kompenzovat rušení tetřeví populace v případě vyznačování nových turistických tras na území národního parku a chráněné krajinné oblasti. „Takových nástrojů není mnoho. Tetřev je velmi konzervativní druh, který obývá zejména členité a mezernaté staré porosty, převážně smrkové. Žije v extrémních podmínkách, a tak jej ohrožuje rušení, zejména v zimě, kdy žije jen z konzumace smrkového jehličí, ale i v době hnízdění, kdy hrozí zastydnutí snůšky nebo prochladnutí kuřat. Jeho ochrana v zásadě spočívá v minimalizaci lidských činností v prostředí, ve kterém žije,“ řekl Dvořák a doplnil, že na Šumavě jsou jeho hnízdní biotopy poměrně jasně definovány a v zásadě je nelze nijak rozšiřovat. V současné době lze dokonce potvrdit, že tyto biotopy jsou tetřevy už obsazeny, a tak klíčovým cílem ochrany je udržení tetřevů v tomto prostředí a umožnění zvýšení jejich početnosti.
„Byl jsem přesvědčen, že podmínky, za jakých jsem navrhl zpřístupnit toto území veřejnosti, a které ještě zpřísnil schvalující orgán, jsou z hlediska ochrany populace druhu dostatečné. Z rozhodnutí odvolacího orgánu ale vyplývá, že by kompenzační opatření mělo mít zcela jinou podobu. Z podstaty ekologie tetřeva hlušce, jeho nároků na prostředí a dynamiku vývoje a z výhrad odvolacího orgánu ke konstrukci možných kompenzačních opatření usuzuji, že taková opatření nelze vytvořit na území Národního parku Šumava a jen velmi stěží na území CHKO Šumava. Proto rozhodnutí odvolacího orgánu akceptuji,“ uzavřel smutné sdělení pro turisty ředitel NP Šumava Pavel Hubený.
7
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
