A právě tam letos se svými kolegy připravil unikátní expozici věnovanou právě minerálům. Ale nejen o ní jsme si povídali během rozhovoru.

Co vás přivedlo k minerálům?

V roce 1979 mi bylo šest let, rodiče právě stavěli dům a u stavby byla nasypaná hromada kamení. Hrál jsem si tam s kladivem, rozbil tmavý kámen a ve slunci se zatřpytila dutinka s drobnými bílými krystalky křemene. Tehdy to byl poklad, který mne naprosto fascinoval. S ním jsem pak obcházel dospělé a chtěl vědět, co jsem to vlastně našel. Nikdo nevěděl, až táta mi řekl, že to jsou krystaly. Já ale potřeboval vědět jaké, čeho a proč krystaly? Takže spousta otázek a velké překvapení, že příroda umí stvořit něco tak krásného a zajímavého.

Jak dlouho se jim věnujete?

Tento vzorek mne sběratelsky „nastartoval“, ale nějaká trochu cílenější tvorba sbírky začala až tak v 10 až 12 letech. Tehdy jsem začal prozkoumávat zoraná pole a staré lomečky v nejbližším okolí Horažďovic. Také jsem si pracně sháněl mineralogickou literaturu a navštěvoval muzejní mineralogické expozice. Při návštěvě Národního muzea mne tam rodiče v podstatě zaparkovali a když mne po třech hodinách vyzvedli, byl jsem stále v minerálech a zdaleka neměl prohlédnuté vše. Mohu tedy říci, že se minerálům věnuji již kolem 40 let.

Jaká lokalita pro pátrání je vám nejbližší?

Všechny lokality, které jsem navštívil, jsou mi určitým způsobem blízké. Aby měl člověk kvalitní nálezy, musí se snažit porozumět krajině, pochopit její geologii i rostliny na povrchu. Nejvíce jsem si však oblíbil naleziště ve starých vápencových lomech. Nevnímám je totiž jako nějaké jizvy v krajině, ale jako zajímavé terénní prvky, které krajinu obohacují. Vyloženě srdeční záležitostí je pro mne lokalita „Na hrádku“. Jsou to tři historické vápencové lomečky zhruba půl kilometru jihovýchodně od Horažďovic. V prostředním z nich těžba ustala na místě tektonické poruchy vyplněné křemenem. Právě zde jsem ještě jako školák trávil každou volnou chvíli a našel první kvalitní vzorky. Byly to krásné dlouze prizmatické krystaly křemene, křišťálu a světlé záhnědy doprovázené kalcitem. Přičemž nejkrásnější krystaly byly dokonale průhledné.

Na který nález jste nejpyšnější?

Je těžké vybrat konkrétní nález. Spíš jsem pyšný na dvě poměrně ucelené sbírky. Jednak sbírku regionálních minerálů z okolí Horažďovic, kterou jsem pro muzeum začal vytvářet v roce 2003. Druhá sbírka je má soukromá a týká se alpských minerálů. Budovat jsem ji začal roku 1996 v rámci každoročních mineralogických expedic po alpských hřebenech. Z minerálů bych zmínil dokonalý průhledný krystal záhnědy vysoký 4,5 cm, narostlý na podložce společně s kalcitem. Ten je z horažďovického lomu „Na hrádku“. Dále unikátní zakončené sloupce černého turmalínu skorylu ze Sušice, přičemž největší má až 15 cm. Až 1 cm velké plíšky zlata vyrýžované v Otavě. Nebo až 25 cm velké krystaly záhnědy a ametystu z rakouských Zillertálských Alp.

Kam všude jste již za minerály vydal?

To jsem již nakousl v předchozí odpovědi. Regionální výpravy jsou zhruba do třiceti km, proto je také nejčastěji absolvuji na kole. Letní expedice směřují do Východních i Západních Alp, přičemž jsme opakovaně navštívili Rakousko, Itálii, Švýcarsko a Francii.

Máte nějaký sen, kam byste se chtěl podívat?

Rozhodně bych se rád ještě jednou podíval na francouzskou stranu masivu Mont Blanc. Konkrétně mne zajímají alpské dutiny z hřbetů v okolí ledovce Leschaux, jejich dokonale vyvinuté křišťály, velké kouřově hnědé záhnědy a především malinově růžové krychle fluoritu.

Vydal jste již i knihu, chystáte další?

Ano, v roce 2012 muzeum a město Horažďovice vydaly publikaci Minerály horního Pootaví, která je v podstatě takovým shrnutím mých poznatků o minerálech a jejich nalezištích v širším okolí Horažďovic. Jelikož je kniha již delší dobu vyprodaná, přibyly nové poznatky i zcela nové lokality, rozhodli jsme se s kolegy pro druhé rozšířené vydání, kde bude více prostoru pro aktuální informace a fotografie. Pokud vše dobře dopadne, měla by publikace vyjít na jaře příštího roku.

K minerálům jste připravil také unikátní výstavu v muzeu v Horažďovicích, co byste u ní vyzdvihl a nalákal tím další návštěvníky?

Není to výstava, ale naše první nová stálá expozice. Je to společné dílo kolektivu muzea. Musím uznat, že týmovou práci, které jsem se zpočátku obával, jsem si velice užíval. Místo očekávaných dohadů jsme se s kolegy skvěle doplňovali a na expozici je to myslím vidět. Expozice nese název „Myslí a kladivem“ a prezentuje propojení regionálních minerálů, hornictví i řeky Otavy, která tvoří přirozenou páteř zdejší krajiny. Celkem je zde vystaveno kolem 1500 vzorků minerálů z 38 lokalit, které doprovází dalších 150 exponátů většinou v kontextu s hornictvím. Návštěvníci se mohou kromě minerálů těšit na rekonstrukci velké krystalové dutiny, zlato rýžované v Otavě, zlatý nugget z Horažďovic, otavské perly, model stříbrného dolu z Nalžovských Hor, nebo UV-místnost, kde si v ultrafialovém světle mohou ověřit barevnou luminiscenci místních UV aktivních minerálů. Zajímavé je výtvarné řešení expozice, kterému dominují netradičně pojaté vitríny poskládané z betonových dílců ztraceného bednění. Šedomodrý beton s černým texturovaným pozadím, černými podložkami a podstavečky tvoří s krásnými vzorky minerálů působivý celek.