Největší problémy se očekávají v oborech, které nyní vyučují kantoři ve věku nad 50 let, a bohužel nepřicházejí žádní mladí, kteří by je poté nahradili. „V Plzeňském kraji není v současné době na středních školách nedostatek učitelů, ale v budoucnu může nastat problém v souvislosti s vysokým věkem a odchodem do důchodu učitelů v některých aprobacích. Ze všeobecně vzdělávacích předmětů se to týká hlavně matematiky a fyziky, z odborných předmětů je to strojírenství a doprava. Nejvyššího průměrného věku však dosahují učitelé odborného výcviku, a to hlavně v okrese Domažlice, kde jejich průměrný věk přesáhl 60 let,“ uvedla mluvčí Plzeňského kraje Helena Frintová s tím, že Plzeňský kraj neposkytuje žádné finanční příspěvky pro nábor nových učitelů středních škol ani nenabízí případné ubytování.

Dle Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje měli shodně jako v předešlém šetření nejvyšší průměrný věk ve školním roce 2021/22 v Plzeňském kraji učitelé středních škol bez maturitních oborů (51,1 let). Na všech středních školách jsou obecně nejstaršími učitelé matematiky a jejich věk dále narůstá. Lze tedy očekávat rapidní nedostatek těchto pedagogů již v nejbližších letech. Stejný trend lze zaznamenat i u dalších předmětů: fyziky, chemie a biologie. Z průzkumu agentury vyplývá, že pokud se výrazně nezvýší počty nastupujících pedagogů těchto skupin předmětů, nebude během následujících třech až osmi let zajištěna dostatečná generační obměna.

V odborných předmětech jsou na tom nejhůře pedagogové ve strojírenství a strojírenské výrobě, ve stavebnictví, geodézii a kartografii, kde se prakticky zdvojnásobil podíl nejstarší věkové skupiny. Výjimku tvoří pouze učitelé ICT, kde výrazně vzrostl podíl učitelů do 39 let. Mezi nejmladší patří i učitelé zeměpisu a angličtiny či zdravotnictví.

Problém mají i základky

S nedostatkem učitelů ale mají potíže i na základních školách, což potvrzuje ředitel ZŠ Sušice, Lerchova Čestmír Kříž. „Situace je spíše ve vlnách, v porovnání za posledních 30 let je to stále horší a horší. Někteří učitelé se vrátili, když se začalo ve školství přidávat, ale stále to nestačí. Chybí učitelé s aprobací matematika, fyzika, angličtina, tělocvik. Někdy si tak říkám, proč fakulty nabírají studenty na aprobace výchova ke zdraví, rodinná výchova a podobně, když to jsou předměty, které se učí jednu hodinu týdně, a menší škola tuto aprobaci potřebuje jen na čtyři hodiny týdně. Jediná pedagogická pozice, kde je velký výběr, je asistent pedagoga, těch je hodně,“ řekl ředitel, který poukazuje i na to, že je velký problém sehnat i nepedagogické pozice. „Příčina je jasná - ostudný plat. Škoda že nepedagogům se jen slibuje, ředitel školy musí hledat zdroje, jak ženským v kuchyni aspoň trochu přidat,“ poznamenal Kříž.

Často řeší nedostatek učitelů ve vlnách, které jsou způsobeny odchody do důchodu či učitelek na mateřské. „Každý rok přichází pár žádostí o místo, ale většinou to není aprobace, kterou potřebujeme, a tak musíme improvizovat. Dobré je, že naše škola má velkou výhodu, že lidé mají zájem u nás pracovat, máme dobrou pověst, a tím to máme jednodušší. Nevýhoda je, že většina absolventů pedagogické fakulty chce zůstat ve velkých městech a na venkov se jim nechce, ale to není jen ve školství. Jako bonus ale můžeme ve spolupráci s městem nabízet byt, což už jsme v několika případech využili. Bonusem může být pro zájemce i to, že jsme technicky nadprůměrně vybavená škola,“ dodal ředitel sušické školy.

Problémy s kantory mají i ve školách ve větších městech, jak sdělil ředitel 21. ZŠ v Plzni Martin Prokop. „Na začátku roku jsme trochu bojovali s tím, že jsme neměli matikáře a fyzikáře. V těchto zaměřeních jde o nedostatkové učitele. Byty u nás nenabízíme, to je spíš lákadlo někde v menších městech či obcích. U nás je plus, že zde máme pedagogickou fakultu, tak se s tak velkým nedostatkem nepotýkáme, i když také samozřejmě učitelé někde chybí, především na prvním stupni. Bohužel ani z fakulty nevychází matikáři a fyzikáři, nyní je tam jen jeden fyzikář a to prostě nestačí,“ řekl Prokop a svěřil se i s další potíží, se kterou se budou muset vypořádat: „My se nyní chystáme na informatiku a k tomu už vůbec nemáme kvalifikované pedagogy. Takže to tady budeme dávat dohromady, každý se něco naučí, což si myslím, že není úplně dobře. Potřebovali bychom nějakého specialistu. Tenhle obor se měl začít řešit už před x lety, teď se to bude různě dohánět.“

V mirošovské devítiletce by určitě neodmítli pedagogy se zaměřením na chemii a anglický jazyk. „Nabídnout jim můžeme především moderní výukové prostředí a skvělý kolektiv. Případně po dohodě s městem i variantu přednostního ubytování,“ sdělil ředitel Rostislav Judl.

Znepokojeni jsou situací i rodiče. „Je hrozné, jak se ta doba mění. Dříve si nepamatuji, že by byly takové potíže mít na škole dostatek učitelů. Je to asi tím, že nyní je doba taková, že je vše drahé a každý chce brát co nejvíce. Učitelé utíkají a jezdí dělat i něco jiného. Kam to jen spějeme, kdo ty naše děti bude za chvíli učit. Budou umět jen základy, protože vystudovaní učitelé na daný obor nebudou. Strašná představa. Nad tím by se měla vláda zamyslet, aby školství neupadalo,“ řekla Klatovanka Lucie Görnerová.