První zkoušku mají za sebou testy znalostí páťáků a deváťáků, které by měly podle ministra školství Josefa Dobeše zvýšit úroveň vzdělávání. V úterý a ve středu si testy spolu s dalšími zhruba sto školami v celé ČR vyzkoušela i klatovská Masarykova základní škola.

„Jde o testy z matematiky, anglického jazyka a českého jazyka. Současné testy ovšem nemají zjišťovat znalosti žáků, jde o zjištění úrovně počítačového vybavení škol, porovnání možností dětí ohledně práce s počítačem i porovnání papírové a počítačové verze testů,” vysvětlila ředitelka Masarykovy ZŠ Emilie Salvetrová. Zkoušky testů budou pokračovat na jaře 2012 a 2013, v roce 2014 by mělo plošné testování odstartovat naostro. „Můj názor je, že je vhodné zjišťovat, jaké mají děti na konci páté a deváté třídy,” vítá záměr ministra Dobeše Salvetrová.

Testování znalostí vítají i další ředitelé škol v regionu. „Pokud budeme dělat testy za za účelem toho, že žák bude mít z testu potvrzení, že na nějaké úrovni absolvoval devět tříd základní školy, tak je to dobře. Nějaká závěrečná zkouška po absolvování základní školy by určitě měla existovat, stejně jako jsou potřebné státní maturity. Je důležité, aby žáci i učitelé věděli, co by měl každý absolvent základní školy znát. U pátých tříd je to podobné, je to zkouška po ukončení prvního stupně, po kterém řada dětí odchází na jinou školu, třeba na víceleté gymnázium nebo z vesnické školy do města,” přivítal chystané testování ředitel základní školy v sušické Lerchově ulici Čestmír Kříž. Podle něj stojí ovšem za nutností testů nahrazení pevných osnov vzdělávacími plány, které si připravuje každá škola sama. „Bohužel po zavedení školních vzdělávacích plánů se ani pořádně nevědělo, co má žák základní školy vědět, a teď se takto komplikovaně musíme do stavu v roce 1991,” dodal Kříž.

Podle ředitele klatovského gymnázia Jiřího Šlégla by testy neměly být používány k vytváření žebříčků škol. „Nějaké měření toho, co se děti naučily musí existovat. Testy samozřejmě nejsou samospasitelné, ale nějaké objektivní srovnání je nutné. Školám to navíc přinese informace, jak si stojí. Řídící orgány by ovšem neměly dělat jen žebříček škol, musí srovnat, na jaké úrovni děti byly při nástupu na školu a při ukončení školy. Je samozřejmé, že prestižní škola v Praze bude mít lepší výsledky než venkovská škola někde v problematickém sociálním prostředí. To ovšem neznamená, že by učitelé té venkovské školy byli horší,” řekl Deníku Šlégl.

Podle mnoha kritiků budou děti po zavedení testování pouze biflovat požadované znalosti. „Samozřejmě, že to hrozí. Když jsou přijímačky, hrozí, že se budou děti připravovat mechanicky na přijímačky, to hrozí u každé zkoušky. Ale nepřeváží to klady. Pokud budou někde celý rok jen nacvičovat testy, je učitel samozřejmě blázen, musí to mít nějakou míru. Ale nějaké srovnání znalostí je nutné. Funguje to po celé Evropě, tak nevím, proč by to nešlo u nás,” myslí si Šlégl.