Příchovice u Přeštic jsou plné lidí, kteří mají nadání v různých směrech. Mají tam řezbáře, literáty, hudebníky, zpěváky, sportovce, herce, ale také ty, jenž se věnují malování. Vedle Jiřiny Andrlíkové a Hany Matějovské tam působí i Ladislav Turner (77 let). Vyučil se malířem pokojů - lakýrníkem u malíře Josefa Jílka v Přešticích. Ten také maloval obrazy a neustále Ladislava přemlouval k tomu, aby se malbě obrazů jako hobby také věnoval. Ale Ladislava to nikdy nelákalo. K tomuto „koníčku" ho nakonec přivedla zvláštní náhoda. „V roce 1968 jsem měl na motocyklu havárii a od té doby jsem upoután na invalidním vozíku. Asi za dva roky mi moje žena koupila k Vánocům olejové barvy a řekla: zkus to. A tak jsem začal. Je to už 50 let," vzpomíná na začátky Turner.

Jako vozíčkář se těžko někam dostane a tak maluje své obrazy podle pohlednic, kalendářů a obrázků, které někdy viděl. „Mám ale také dobrého pamatováka a paměť na barvy a místa, která jsem viděl. A tak maluji i místa, která dobře znám. Kapličku sv. Anny u nás v Příchovicích, Kašperské Hory, kam jezdím za bratrem, řeku Vydru a další místa, která mi utkvěla v paměti. Kolik obrazů jsem namaloval nevím. Nepočítám je. Za ta léta jich bylo možná i několik tisíc. Většinu jsem ale rozdal," prozrazuje malíř.

Nejčastěji maluje na jaře a v létě, kdy může sedět na terase svého domku, kde má klid na práci. Tam je obklopen přírodou, s výhledem na Příchovický potok a pošumavské vršky. „Specializuji se opravdu jen na krajinky a maluji olejovými bar­vami. Na ty nedám dopustit. Ač se to nezdá, i tento koníček je dnes drahou záležitostí. Dříve jsem za tubu barvy dal kolem třiceti korun, dnes ta cena není pod sto korun. A stejné to je i s kvalitními štětci. Dříve jsem si udělal rám a natáhl si plátno. Pak jsem přešel na levnější sololitovou desku a u toho jsem vydržel dodnes. Bohužel, obrazy dnes už nikdo nekupuje. Doby, kdy si lidé kupovali obrazy s krajinou, jsou dávno pryč," postěžoval si malíř. Obrazy s jeho podpisem zdobí domácnosti nejen na Přešticku, ale i v zahraničí - v Rusku, Americe, Kanadě. „Ptáte se kdy jsem nejšťastnější? No přeci, když u naších vrat někdo zazvoní, že by chtěl můj obraz. Pořád jich mám připraveno několik desítek. A klidně mohou mít zájemci i speciální přání. A i kdyby nikdo nezazvonil, stejně budu malovat dál. Alespoň udělám radost mé ženě, která mě k malbě přivedla," uvedl Turner, pro kterého je malování tím největším koníčkem. „Vždy, když jdu malovat, tak se na to moc těším. U téhle práce si náramně odpočinu a zapomenu na veškeré splíny," dodal nadšený malíř, který nyní vystavuje svá díla na zámku v Chudenicích.

"Protože pocházím z Příchovic, slíbil jsem panu Turnerovi, že jednou uděláme jeho výstavu. Teď nastal ten správný čas a já slib splnil. Jeho obrazy budou k vidění u nás na zámku až do konce října letošního roku. Všechny jeho díla jsou prodejné a výstava zajisté každého návštěvníka potěší i pohladí po duši," prozradil kastelán zámku Chudenice Ludvík Pouza.