Odpor zejména mezi vesnickými školami vzbudila nová koncepce financování regionálního školství, kterou připravilo ministerstvo školství, tělovýchovy a sportu (MŠMT) a kterou minulý týden schválila i Vláda ČR. Pro většinu venkovských škol by znamenala totiž likvidaci minimálně druhého stupně.

„Podstatou reformy je přesun systému financování z financování „na žáka“ na financování „na optimálně naplněnou třídu“. Optimálně naplněná třída by přitom měla mít 26 žáků. Pokud třída optimálního počtu žáků nedosáhne, doplácí mzdy pedagogů zřizovatel,” vysvětlila ředitelka Základní školy a Mateřské školy Velhartice Zdeňka Knězová. Peníze „na chybějící” žáky doplácí zřizovatel školy i v současném systému, minimální počet žáků ve třídě u školy s oběma stupni je ovšem pouze 17. Návrh by tedy znamenal podstatné zvýšení nákladů zřizovatele školy, tedy obce nebo města.

„Pro nás by to znamenalo nejméně likvidaci druhého stupně. Doplatky na žáky do počtu 26 na třídu bychom nebyli schopni hradit,” zlobí se starosta Velhartic Pavel Prosr. „V současnosti máme na druhém stupni ve třídách osm až patnáct dětí,” doplnila Knězová.

Kvůli „Koncepčnímu záměru reformy systému financování regionálního školství” vyhlásily velhartická škola a obecní úřad tzv. Velhartickou výzvu, ke které se mohou připojit obce a školy, které s koncepcí MŠMT nesouhlasí. „Přihlásilo se nám už téměř šedesát obcí a škol z celé republiky. S výsledky výzvy pak seznámíme ministerstvo školství a jsme připraveni i k dalším krokům. V úvahu připadá například petice, kterou se, pokud získáme více než deset tisíc podpisů, musí zabývat parlament,” plánuje další kroky velhartický starosta. Velhartickou výzvu najdou zájemci na internetových stránkách Obecního úřadu Velhartice.

Problémy by navrhovaná změna financování přinesla i větším školám ve městech.

„Znamenalo by to každopádně zvýšení nákladů pro zřizovatele, který už v současnosti platí de facto všechno, pomůcky, učebnice. Kde to půjde, budou se třídy spojovat, takže bude běžně ve třídě osmadvacet třicet dětí, což přinese snížení kvality výuky. Pokud mám ovšem dvě třídy po osmnácti dětech, tak je spojit nemohu, protože podle vyhlášky může být ve třídě maximálně 34 dětí. U škol, které mají v ročníku po jedné třídě s patnácti dětmi, by taková reforma byla ovšem skutečně likvidační,” řekl Deníku ředitel základní školy v Komenského ulici v Nýrsku Ivan Pavlík. „Zatím se tím ovšem až tolik nezaobírám. Mělo by to platit od roku 2013, do té doby se to může kvůli politickým tlakům ještě stokrát změnit,” dodal Pavlík.

Podle Knězové by plánované změna financování nakonec neprospěla ani malotřídním venkovským školám. „Při uvažovaném počtu šestadvaceti žáků ve třídě je „koncepce“ likvidační i pro první stupně venkovských škol. V současnosti je minimální počet žáků ve dvoutřídní škole s 1. stupněm dvanáct na třídu. Toto číslo ministerstvo zvyšuje na dvojnásobek. Jediným řešením bude další spojování ročníků. Nebudou tedy výjimkou jednotřídní venkovské školy s 1. až 5. ročníkem v jedné třídě. V takové situaci ovšem zmínka o „standardech kvality vzdělání“ budí jen útrpný úsměv,” vysvětlila ředitelka velhartické školy.