Část silnice by měla být v nejbližší době prodána podnikateli, který by jejím uzavřením spojil své nemovitosti na opačných stranách silnice, s tím však nesouhlasí někteří uživatelé této komunikace.

„Je pravda, že zákonně je vše v pořádku, morálně ale podle mého názoru ne. Před rokem byli všichni majitelé pozemků v objektu bývalých kasáren písemně vyzváni zastupiteli města na jednání o projektu, který řešil opravu a dopravní obslužnost celé Čapkovy ulice. Vůbec by nás tedy nenapadlo, že radnice silnici prodá,“ tvrdí Jitka Klejnová, která má s manželem u silnice firmu. Proč vlastně Klejnovi s prodejem nesouhlasí, když podle radnice mají – na základě posudku odborníků - přístup k pozemku zajištěn?

Potíže se zásobováním

„Přijet se tam skutečně dá,“ nepopírá Klejnová, „ale s velkými zásobovacími auty se tam prostě neotočíme, musíme složitě couvat přes křižovatku až k tělocvičně a porušovat dopravní předpisy. Podle radnice si máme na pozemku postavit něco jako točnu, ale s tou jsme na něm nepočítali, plánujeme tam administrativní budovu. Pokud bychom kupovali pozemek již ve slepé ulici, určitě bychom museli tuto otázku zásobování řešit, případně pozemek z těchto důvodů nekupovat. Vybudování komunikace přes náš pozemek pro nás samozřejmě znamená mnohonásobně vyšší finanční náklady nebo přehodnocení dalšího využití těchto pozemků. Nenapadlo by nás, že se silnice prodá, je to veřejná komunikace,“ vysvětluje Klejnová.

Podobný problém řeší také spolumajitel tiskárny Michal Kučera: „I odborník simulací potvrdil, že běžné nákladní auto musí porušit při vjezdu nejméně dva dopravní předpisy, vjezd kamionem se po zamýšlené úpravě stane pro nás zcela nemožným,“ říká Kučera.

„Podle vyjádření dopravního inženýra je přístup na pozemky řešitelný,“ říká starosta města Rudolf Salvetr, „se zásobováním to může být jiné, ale to si většina podnikatelů běžně řeší na svých pozemcích.“ Salvetr také doplňuje, že i pokud by město silnici neprodalo a přistoupilo k rekonstrukci, došlo by k výrazné změně šířkových parametrů směrem k běžné šíři (tato silnice původně sloužila vojákům) a dopravní obslužnost by se stejně změnila.

Námitky přišly pozdě

Stížnosti Klejnových a Kučery starosta do určité míry chápe, avšak radnice podle něj jednala standardně a v době rozhodování o prodeji, které zastupitelstvo činí ve dvou krocích, žádné námitky podány nebyly. „V době podání námitek už byla uzavřena smlouva o smlouvě budoucí s žadatelem o prodej na základě rozhodnutí zastupitelstva, z případných změn by tedy pro město vyplývaly právní následky,“ dodává Salvetr.

Návrh na prodej byl dvakrát zamítnut předchozími zastupitelstvy, současné zastupitelstvo ho napotřetí schválilo. „Myslím, že potřetí hrálo roli, že radnice potřebovala od kupujícího část pozemku pro stavbu kruhového objezdu,“ je přesvědčena Klejnová. „S kruhovým objezdem jsme to nespojovali, mohli jsme ho řešit i na jiných pozemcích,“ oponuje starosta.

Starosta se zdržel hlasování

Sám Salvetr nicméně nepovažuje prodej za příliš šťastné rozhodnutí a hlasování se zdržel. „Je to ale z jiného důvodu. Nemyslím si, že by město mělo prodávat veřejné komunikace, i když zde nejde o veřejnou komunikaci v plném smyslu, protože se jen minimálně využívá pro pravidelnou dopravu,“ objasňuje Salvetr.

Spor tak zřejmě skončí u soudu, chystají se k němu Klejnovi i Kučera. „Právě připravujeme podklady. Pokud nedosáhneme zrušení prodeje, budeme pravděpodobně požadovat úhrady nákladů vynaložených na zajištění řádného přístupu,“ naznačuje Klejnová.