Postřekovské rybníky jsou přírodní rezervací mezi Postřekovem a Klenčím pod Čerchovem. Někteří majitelé jsou už zoufalí.

„Trápí mě, že je tady moc predátorů. Jednou jsem napočítal i dvacet volavek a lítají sem i kormoráni. Já tady krmím a pěstuju rybičky a všechno mi to tu vyloví. Už to trvá skoro pět let. Před tím to tady tak hrozné nebylo. Nevím, co se stalo, ale je jich tu hodně. Když jsem projížděl kolem rybníků, tak jsem napočítal osmapadesát volavek bílých i šedých. Nikoho to nezajímá, s čím se tady potýkáme,“ popsal majitel rybníka Martin Kuneš.

Ten nasazuje do svého rybníka ročně 200, někdy i 400 tisíc plůdků. Dříve vylovil kolem dvaceti až třiceti někdy i 40 tisíc rybiček o velikosti asi 10 cm. Vloni a předloni nevylovil téměř nic. „Vloni jsem dělal odlov sám, ani jsem se nedomlouval s rybáři. Bylo tady deset větších kapříků a deset menších, takže z těch čtyři sta tisíc tady bylo dvacet kusů. Takže já tady skrmím asi dvě tuny obilí, které je nadrcené, jezdím sem dvakrát až čtyřikrát za týden, což je taky hromada benzínu nebo nafty a nemám z toho nic,“ vyprávěl smutně Kuneš, když se díval, jak nyní malé rybičky připlavou, když jim nasype žrádlo.

A není jediný, kdo se takhle trápí. „Je nás tady víc a všichni jsme na tom stejně. Shodli jsme se na tom, že tady budeme rybičky pěstovat, ale měl by nám někdo dát nějakou dotaci nebo kompenzaci, protože takhle se to dělat nedá. Z těch dvaadvaceti rybníků je jich už deset prázdných vypuštěných. Majitelé říkají, že to pěstovat pro predátory nebudou, že z toho nic nemají. Takže prázdné rybníky zarostou, je to škoda,“ uzavřel Kuneš.

Podle Zdeňka Myslíka z oddělení péče o přírodu a krajinu a Agentury ochrany přírody a krajiny Správy CHKO Český les není situace nijak výrazně odlišná. „Oblast je vyhlášena jako přírodní rezervace a předmětem ochrany je zbytek původní krajiny s vlhkými loukami a soustavou malých rybníčků extenzivně obhospodařovaných. Území je rovněž významným hnízdištěm a tahovou lokalitou ptactva. Vyskytují se zde i vzácné a chráněné druhy rostlin. Výskyt uváděných rybích predátorů není nijak výrazně vyšší než v okolní krajině. Jejich kumulace odpovídá kumulací vodních ploch a zdrojů potravy. Škodí zde i další druhy například nepůvodní norek americký,“ uvedl Myslík s tím, že dle jeho názoru je tam větší problém s výskytem invazních ryb zejména střevlička východního, sumečka amerického a karase stříbřitého. „Tyto ryby přímo loví plůdek nebo mu potravně konkurují a tím mu neumožní vyrůst do velikosti, kdy se stává zajímavým pro uvedené predátory,“ dodal Myslík.

Situace je mnohem složitější dle Jiřího Vlčka z úseku ochrany přírody odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje. Naději na kompenzaci dle něj majitelé rybníků mají. „Situaci a území znám, problém je daleko složitější, než je prezentováno vlastníky rybníků. Území je významnou přírodní rezervací, kde je současný intenzivní rybochov tolerován, byť je v rozporu s vyhláškou k přírodní rezervaci. Jsou zde protichůdné zájmy státní ochrany přírody dané zákonem o ochraně přírody a krajiny a zájmy chovatelů ryb. Náhrady škod na rybách způsobených chráněnými živočichy jsou uplatnitelné za konkrétních podmínek speciálním zákonem 115/2000 Sb. zákon ze dne 5. dubna 2000 o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy,“ sdělil Vlček.

Dle jeho poznatků jsou ale rybníčky v přírodní rezervaci velmi mělké, majitelé se je snaží udržovat bez jakékoliv břehové a vodní vegetace, takže ryby jsou snadnou kořistí predátorů. Při horkém počasí voda ztrácí rozpuštěný kyslík ve vodě vlivem teplot, vysoké obsádky a bahna.

Problémy v místě působí také bobr, který na přítokovém potoce staví hráze a voda tak neteče do rybníků. Majitelé se tak snaží hráze prorážet, aby voda mohla téct. Výjimkou není v místě ani vydra.