Lidé dělali živý řetěz a zaplňovali přistavené kontejnery zničenými věcmi z vyhořelého vnitřku budovy. Další parta lidí pracovala na obvodových zdech a shazovala dolů zčernalé kusy dřeva.

Odklízecí práce začaly prakticky hned po předání požářiště majitelům. „Začali jsme už v sobotu v šest ráno. Pomáhá nám tu asi čtyřicet lidí, především přátelé a zaměstnanci, ale i místní. A hlásí se i další, ale musíme to koordinovat, aby tu jeden druhému nepřekáželi. Přesto všem moc děkujeme. I za morální podporu na sociálních sítích,“ říká spolumajitelka Lenka Klausová.

Společně se svým manželem Marcelem už také plánují oficiální poděkování všem hasičům, kteří u požáru zasahovali. „Penzion sice lehl popelem, ale zachránili nám dvě přilehlé budovy. Stodolu se společenským prostorem pro svatby a řeznictví s částí ubytování. Tam jsme díky tomu snad schopni provizorně fungovat dál. Způsob jak hasičům poděkovat, ještě vymýšlíme,“ prozrazuje Lenka Klausová. Zároveň doufá, že bude možné zachránit z vyhořelé budovy alespoň obvodové historicky cenné zdi. „Statik přijde v úterý, ale ty obvodové zdi včetně průčelí, které je tu od roku 1842, snad budeme moci zachovat. Pokud to bude jen trochu možné,“ dodává.

Lepší náladu má oproti pátku, kdy jsme s ním mluvili naposledy, i majitel Marcel Klaus, který teď řídí veškeré odklízecí práce. „Chtěli bychom slavnostně otevřít už 30. června tohoto roku. Od toho nešťastného 23. března to bude přesně 100 dnů. Chtěli bychom to stihnout. Pevně v to věříme.“