Tento trend potvrzuje i ředitelka Městské knihovny Klatovy Jarmila Poupová. „Pokud budeme sledovat pouze registrované čtenáře, jejich počet pomalu klesá. Po odeznění covidové pandemie se čtenáři do knihovny vrátili, ale předcovidových čísel jsme ještě nedosáhli. V případě, že se zaměříme na celkové počty návštěvníků knihovny, ty se zvyšují. Dalo by se říci, že lidé mají větší zájem o kulturní a vzdělávací akce, jejichž počet se ve srovnání s lety předchozími téměř zdvojnásobil. Takových knihovna v roce 2022 nabídla 493. Vzrostl rovněž počet výpůjček e-knih a jejich čtenářů. V roce 2021 bylo 116 čtenářů a 636 výpůjček, vloni 164 čtenářů a už 896 výpůjček. Uživatelé se přesouvají více do virtuálního prostředí, o čemž svědčí i mnohonásobně vyšší využívání nabízených on-line služeb,“ řekla Deníku ředitelka klatovské knihovny.

Čtenáři už mají možnost obsluhovat své čtenářské konto z domova, mohou si i prodlužovat výpůjčky, aniž by navštívili knihovnu.

Radek Nakládal a amatérský badatel Jan Voldřich natočili dokument Po stopách Krále Šumavy.
Vydali se po stopách nepolapeného Krále Šumavy. Dokument bude mít brzy premiéru

Podobně přístup ke knihovnám v současné době vidí i ředitelka odboru komunikace Národní knihovny České republiky Martina Košanová. Úbytek se netýká jen dospělých čtenářů, ale i těch z řad dětí, rovněž ty vyhledávají i jiné technologie. „Obecně se nedá říct, že děti méně čtou, jen se mění jejich informační potřeby, stejně jako se mění ty naše, a mění se nástroje, ze kterých informace čerpají, takže i děti se přesouvají k audioknihám, zvláště ty větší a maturitní ročníky. Povinnou četbu zkonzumují buď formou komiksu jako výtah nebo jako audioknihu. Nedá se tak říci, že by děti ustupovaly od čtení obecně,“ uvedla Košanová.

Dle jejích slov hledají spíše zkratkovitá vyjádření, protože vůbec nejpůjčovanější dětskou knihou za loňský rok byl komiks Simpsonovi. „Knihovna jako taková se stává kromě budovy na půjčování knih také kulturním, komunitním a vzdělávacím centrem a děti ji začínají vyhledávat i jako mimoškolní prostředí. V knihovnách se dělají i různé kroužky a podobně. Přivést děti ke čtení nebo ke knize už nyní není primární rolí knihoven, tou je fungovat jako informační instituce a odpovídat na jejich zvídavé dotazy,“ vysvětlila Košanová.

Malý Dominik se svou maminkou.
Tříletý Dominik je bojovník, jeho rodina by potřebovala auto na cesty k lékaři

Lidé tak nečtou méně, jen čtou trochu jinak a používají k tomu jiné prostředky. Nečtou už jen papírové knihy, ale každý už může mít knihovnu u sebe v kapse v mobilu, kde si může stáhnout e-knihy, podívat se do databází knihoven, objednat si knihu on-line. Tak jako se transformují potřeby dětí i dospělých, tak se transformuje i společenská role knihoven.

Ale není tomu tak všude, že by čtenáři ubývali. Například v Domažlicích si stěžovat nemohou. „V naší knihovně úbytek čtenářů nemáme, naopak v roce 2022 jsme evidovali oproti roku 2021 nárůst čtenářů, návštěv i výpůjček,“ sdělila ředitelka tamní knihovny Lenka Schirová.