Dvě z nich, chlapečci z Horažďovic a ze Šimanova, stále zůstávají podle informací Deníku v péči lékařů plzeňské Fakultní nemocnice. „Stav posledního dítěte, které k nám bylo přivezeno, se ale zlepšuje,“uvedla mluvčí tohoto zařízení Renata Jenšíková.


Když se někdo topí, je vždy důležité co nejrychleji poskytout první pomoc, lidé se ji ale podle zjištění záchranářů někdy poskytovat bojí. „Mají obavy, aby ji neposkytovali špatně. Hlavním cílem při vytváření doporučených postupů pro resuscitaci proto bylo maximálně zjednodušit jednotlivé algoritmy tak, aby byly snáze zapamatovatelné, a tak usnadnit přihlížejícím zahájení první pomoci,“ řekl Deníku vedoucí lékař Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje pro oblast Klatovy Svatopluk Dvořák. Tomu jsme proto položili několik otázek.


Jak správně poskytnout první pomoc topící se osobě, ať již dítěti, či dospělému?
Nejdříve u topícího zjistíme stav vědomí. I když je při vědomí, vždy vyhledáme lékařskou pomoc pro vyloučení možných pozdějších komplikací. Pokud je topící se v bezvědomí, pak přivoláme pomoc, uvolníme dýchací cesty záklonem hlavy a zvednutím brady (v případě podezření na poranění krku - pouze zvednutí brady).
Následně zjistíme, zda dýchá - zjišťujeme pohledem na hrudník, který se musí zvedat, ale také musíme zkontrolovat, zda dochází k vydechování vzduchu - přiložíme naši tvář k ústům postiženého, abychom cítili proud vydechovaného vzduchu - tím vyloučíme neprůchodnost horních dýchacích cest. Důležité je i to, zda postižený dýchá přiměřeně - pokud má jen ojedinělé lapavé dechy, chováme se, jako kdyby nedýchal, stejně tak i v případě jakýchkoliv pochybností !


Co dělat, když dotyčný dýchá, a co, když nedýchá?
Pokud dýchá, uložíme jej do stabilizované polohy a stále kontrolujeme dýchání
Pokud nedýchá nebo dýchá nepřiměřeně, zkontrolujeme a vyčistíme dutinu ústní od cizích předmětů (zvratky, atd.) a zahájíme dýchání z úst do úst (u dětí z úst do nosu nebo z úst do nosu a úst) = provedeme 5 vdechů. Při vdechu sledujeme, že se postiženému zdvihá hrudník, což je známkou, že vzduch vniká do plic.
Následně opět zkontrolujeme, zda postižený jeví známky života - začne se hýbat, kašlat, přiměřeně dýchat - pokud ano, kontrolujeme dýchání a uložíme jej do stabilizované polohy
Pokud po 5 vdeších nadále nejeví známky života, zahájíme nepřímou srdeční masáž - provedeme 30 kompresí (ve středu hrudní kosti) a následně provedeme 2 vdechy.
K tomu mám poznámku: kontrola pulsu je nyní doporučována, aby byla prováděna pouze zdravotnickými pracovníky, protože nejistota při jeho zjišťování byla příčinou velmi častého nezahájení resuscitace i v indikovaných případech.


Co děláme dále?
Poté opět zkontrolujeme známky života a v případě jejich nepřítomnosti celý cyklus stále opakujeme. Cyklus ukončujeme, pokud postižený začíná sám dýchat nebo po příjezdu odborné pomoci.


Upozornil byste případné zachránce ještě na nějakou komplikaci?
Při topení dochází často k regurgitaci (zpětnému vylití – pozn. aut.) žaludečního obsahu do dutiny ústní. V tomto případě je nutné postiženému dát hlavu na stranu, a pokud je to možné, i lehce sklopit tělo hlavu dolů, aby žaludeční obsah mohl sám odtékat. Je vhodné i vyčistit dutinu ústní, protože může dojít k vdechnutí žaludečního obsahu a udušení.