Muší larvy bzučivky zelené léčí nehojící se velké rány například na plzeňské diabetologii. Zní to nechutně, vypadá to nechutně, ale pomáhá to. Za pět dní je po terapii. V Plzni tuto léčbu praktikují lékaři diabetologie dva roky. Od ledna larvální léčbu proplácí pacientům zdravotní pojišťovny.

„Zájem ze strany pacientů o tuto metodu ale byl, i když se léčba musela platit. Plná dávka, tedy 300 larev, vyšla na 3222 korun a poloviční na 2460 korun. Někteří pacienti na ni ale přistoupí až poté, kdy ostatní léčba selhává, mají k ní odpor,“ říká sestra z diabetologie na Druhé interní klinice FN v Plzni Miroslava Jílková. Larvy dokáží vyčistit ránu již za pět dní. Hranici živé a odumřelé tkáně přitom kopírují přesněji než chirurg. Laicky řečeno, špatnou tkáň prostě sní a do živé se nepustí.

„Často se používají při léčbě diabetické nohy, u bércových vředů, ale i popálenin. Pro pacienta může být nepříjemné šimrání v ráně, někdy i bolest či krvácení,“ poukazuje na tu méně příjemnou stránku léčby Jílková. Výsledky jsou ale výborné. Rány se po dokonalém vyčištění rychle hojí.

Larvální léčba nebyla dosud hrazena kvůli nezájmu zdravotnických zařízení. „V průběhu let 2007 a 2008 požádala Česká diabetologická společnost ČLS JEP o zařazení mezi výkony hrazené z veřejného zdravotního pojištění,“ vysvětluje mluvčí VZP Jiří Rod. Navíc je to účinná metoda léčby u syndromu diabetické nohy. „Není levná, ale neprotahuje zbytečně léčbu jinak nehojících se defektů. S tím souvisí kratší doba pracovní neschopnosti a rychlejší návrat do práce,“ dodává Rod.

Jeden výkon může stát v rozmezí zhruba od 2500 do 5500 korun, přičemž se aplikují tři kúry na jednu končetinu za rok. Jednomu pacientovi lze tedy provést šest těchto výkonů za rok.

Ve srovnání s další metodou, kterou se čistí hnisající rány, oxygenoterapií, je ´muší´ čištění daleko rychlejší. „Oxygenoterapii přitom nemůže využít každý pacient. Podstoupit ho nemohou například lidé s některým plicním onemocněním,“ vysvětluje Jílková. Na oxygenoterapii musejí pacienti docházet i po dobu několika měsíců.

Larvální léčba se zase nesmí používat u rány komunikující s tělními dutinami nebo orgány, na rány v blízkosti velkých cév a rány s tendencí k masivnímu krvácení. K léčebným úkonům se využívají dva milimetry velké larvy mouchy bzučivky zelené. Sterilita je zajišťována dezinfekcí muších vajíček, pěstováním larev na sterilním výživném médiu a transportu v plastovém kontejneru.

Dle stránek www.larvy.cz byly larvy používány k ošetřování hnisajících ran a k odstraňování mrtvé tkáně už od nepaměti. Antropologické výzkumy předpokládají, že staří Mayové ze Střední Ameriky namáčeli tkaninu v krvi dobytka a pak ji nechali na slunci. Poté tkaninu vložili do rány, která byla během několika dní plná hemžících se larev.