Lanovky na Hochficht v jižní části Šumavy, kterou tvrdě kritizují ekologové, se turisté dočkají. Na druhou stranu se ale ještě zvětší území v Národním parku Šumava (NPŠ), kde se nebude smět zasahovat proti kůrovci. I tento „výměnný obchod“ přináší návrh nového zákona o NPŠ, který po dlouhém a tvrdém vyjednávání s obcemi, kraji, ekology, vědci a dalšími připravil ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Nejpozději do konce ledna poputuje do legislativního procesu. Kdy (a zda vůbec) bude přijat, si ale v rozhovoru pro Deník ministr odhadnout netroufl.

Velká první zóna

Finální návrh ministerstva životního prostředí počítá s celkovou rozlohou první zóny parku 26,53 % (22,08 % bezzásahová zóna + 4,46 % dočasně zásahových zón) a dalšími 8,49 procenty zóny IIa, která by se na převod do první zóny připravovala.

„Rozloha první zóny Národního parku Šumava spolu s rozlohou zóny IIa by tak dosáhla 35 %, což je historicky nejvyšší rozloha první zóny Národního parku Šumava, které se kdy podařilo dojednat,“ řekl ministr Chalupa a dodal, že návrh dále počítá s velikostí zóny IIb 59,87 % a s 5,12 procenty pro třetí zónu. „Musím říci, že důležitých je těch necelých 4,5 procenta první zóny, nicméně zásahové, o čemž se vedla poměrně velká debata. Jde o okrajová území nebo individuální ostrůvky, které sice na jedné straně chceme chránit, ale na druhé straně nechceme, aby se stala místem šíření kůrovce do okolí,“ řekl Deníku Chalupa.

Bavorský park má rozlohu 24 000 hektarů a má 12 000 hektarů první zóny s nejpřísnější ochranou řízenou heslem přírodu nechat přírodě. Národní park Šumava má rozlohu 68 tisíc hektarů.

„Pro tu nejpřísnější ochranu, kde budeme přírodu jenom pozorovat, jak se sama vyvíjí, jsme určili 15 tisíc hektarů, s drobnými a dočasnými vstupy člověka další 3000 hektarů a do stejného režimu jsme podle jasného harmonogramu připravili území 5800 hektarů. Dohromady tedy máme výhled na 24 000 hektarů první zóny a to je vlastně rozloha celého NP Bavorský les,“ doplnil náměstek ředitele NP Šumava Jiří Mánek.

Ministr Tomáš Chalupa se rozhodl začlenit do zákona i stavbu lanovky a s ním spojené evakuační trasy podmínil výrazným navýšením plochy první zóny. S touto podmínkou obce nakonec souhlasily, lanová dráha by měla propojit českou stranu s rakouským zimním areálem Hochficht. Úzký koridor by měl mít velikost 13,7 hektarů a měl by být vyčleněn z území národního parku.

„Přijatelná je pro mě otázka lanovky jedině jako prostředku k dopravě. Je pro mě nepřijatelný tzv. „efekt sněhové koule“, kdy se na povolení stavby koridoru nabalí lyžařský areál a podobně,“ řekl ministr.

Úplně spokojen 
není nikdo

„Složitě jsme hledali kompromisní řešení a každá strana si určitě představovala lepší výsledek. Ale to, co včera bylo předloženo, je podle mě maximálním možným kompromisem, který se na Šumavě hledá šestnáct let,“ je přesvědčen předseda Svazu šumavských obcí Jiří Hůlka. Z možnosti výstavby lanovky má radost. „Je to pro nás velmi podstatné. Zajistí to, aby lidé odtud neodcházeli, udrželi jsme tu život,“ řekl Hůlka.

Nejkritičtější naopak byli ekologové. „Výsledek není dohoda o národním parku na Šumavě, nýbrž ultimátum ze strany ministerstva. Výsledných cca 22 procent, která mají být ponechána přírodě, je hluboko pod doporučením expertů ze Světového svazu na ochranu přírody, kteří radili 30 až 40 procent. Pokud tento zákon projde, na Šumavě se vítězem stanou developeři a dřevařské firmy na úkor turistů a ochrany přírody,” uvedl Petr Machálek z Hnutí Duha.