„Když jsme akci před lety schvalovali na zastupitelstvu, počítalo se s mnohem nižším kurzem koruny vůči euru. Během doby realizace stavby se ale kurz podstatně změnil, a to v neprospěch města,“ upřesnil klatovský místostarosta Jan Vrána.

Po dokončení stavby v květnu loňského roku se město rozhodlo požádat stát o vykrytí rozdílu, se stejným požadavkem se na stát obrátil i Beroun, který se pustil do zhruba stejně finančně náročné investiční akce. A i když to ještě vloni v létě vypadalo, že stát se bude k požadavku stavět odmítavě, nakonec souhlasil.

„Původně jsme měli na akci přislíbenou dotaci ze Státního fondu životního prostředí ve výši 14,8 milionu korun. Nyní jsme ale obdrželi od ministerstva životního prostředí částku 52,9 milionů. To rozdíl v kurzu eura pokrývá,“ dodal Vrána.

Akce Klatovy – čisté město trvala dva roky a celkové náklady přesáhly 600 milionů korun. Během ní se opravilo 11 kilometrů vodovodních řadů, zrekonstruovalo či nově postavilo přes 24 kilometrů kanalizačních stok a upravilo téměř 33 tisíc metrů čtverečních komunikací a chodníků.

„V současné době zpracovává město závěrečnou zprávu, kterou musíme v dubnu předložit nejprve ministerstvu životního prostředí, státnímu fondu životního prostředí a samozřejmě také evropské komisi,“ upřesnil klatovský místostarosta.