Lýkožroutem smrkovým napadené stromy musí vlastník lesa podle lesního zákona neprodleně vytěžit, aby se kůrovec dále nešířil. Jenže těžařské firmy nestíhají. „Přijdete po dvou měsících do lesa a zjistíte, že les je totálně napaden lýkožroutem smrkovým. A teď co s tím. Těžko se shání vůbec nějaká firma, která by provedla těžbu, která se musí provést podle zákona. Další věc je, že dřeva je na trhu takový přebytek, že o něj není zájem. Momentálně jsme v situaci, že nevíme, co se dřevem budeme dělat, až to pokácíme. Vytáhne se to někam na skládku a tam to pravděpodobně zůstane ležet. A majitel to vytěžení a asanaci lýkožrouta musí zaplatit, což není levná záležitost, bude to několik desítek tisíc korun. Které nevíte, jestli se vám vrátí,“ posteskl si Jahn.

Napadení kůrovcem by měl vlastníku lesa pomoci odhalit odborný lesní hospodář, což je státem placený pracovník který majitelům lesů do 50 ha přidělen ze zákona, pakliže si jej sami nevyberou. Kontakt na příslušného lesního hospodáře by měl v případě potřeby majitel získat od státní správy lesů, kterou vykonávají obce s rozšířenou působností, na Klatovsku tedy odbory životního prostředí městských úřadů v Klatovech, Sušici a Horažďovicích. Kontrolovat lesy by měli majitelé ovšem především sami. „Odborný lesní hospodář by to teoreticky měl vše zvládat. Mají toho ale samozřejmě hodně, obvod působnosti revírníka není stavěn na tak mimořádné klimatické události spojené s rozšířením škůdců, jako jsou v posledních dvou třech letech,“ upozornil Jaromír Mára z odboru životního prostředí klatovské radnice. Napadení lýkožroutem může podle něj poznat i laik. „Dotyčný by se měl dívat na kořenové náběhy stromů, jestli na nich nejsou drtinky, takový jemný prášek, vypadá to jako posypané kakaem. Drtinky prozradí, že kůrovec někde nahoře kouše, i když ze země to třeba není vidět. Přívalové deště je vždy spláchnou, takže pokud se drtinky pod stromem najdou, byl napaden v období od posledního přívalového deště. Toto je asi nejspolehlivější znak, že strom je napaden kůrovcem. Jsou i další rozpoznávací znaky, například smolení, ale to se objevuje přímo v místě kde kůrovec je. Může to být vysoko, kam už člověk nevidí, může to být ve stínu. V porostní stěně, kam se opírá sluníčko, je vidět dobře, jak se smola leskne, ale uvnitř porostu, kde je přítmí, to člověk už vidět nemusí,“ poradil.

Ilustrační fotografie.
Muž měl napadnout starostu

Problém bude podle Jahna i s opětovným zalesněním, které opět podle lesního zákona musí majitel provést do dvou let od těžby. „Otázkou je, jestli bude vůbec možné sehnat vhodnou sadbu a co tady vůbec nasázet. Určitě je nějaký plán, jaká druhová nebo porostní skladba by tu měla být, ale nejsem si jist, že že bude jednoduché nějakou výsadbu, pravděpodobně opět smrku, tady provádět. Za současného sucha ani asi výsadbu dělat nebudeme, to nemá smysl. Osázení je navíc zase další investice, další desítky tisíc korun, a pokud je to dřevo nezpeněžitelné, tak to těžko zaplatíme,“ konstatoval Jahn. Právě se zalesňováním by mohl podle něj stát pomoci. „Někdo by se měl zamyslet, co s tím, jestli by nebylo jednodušší nechat to zatím neosázené, nechat to přírodě. Nebo pokud není v lidských silách zalesňovací povinnost dodržet, jestli by nebylo možné vypsat nějaké dotace na zalesňování po těžbě, případně na nákup sadby,“ nastínil. „Zalesňovací povinnost je ze zákona dvouletá. Ovšem pokud má majitel lesa nějaký důvod, může před uplynutím této dvouleté lhůty požádat státní správu o udělení výjimky a prodloužení lhůty. Pokud jde o materiál na zalesnění, tam by podle podmínek daného stanoviště měl poradit opět příslušný odborný lesní hospodář,“ informoval Mára.