Koordinátor krajské intenzivní péče: Polní nemocnice není na pořadu dne

Dle úterních údajů je v Plzeňském kraji hospitalizováno s onemocněním COVID-19 celkem 486 pacientů, z toho 53 je jich na jednotkách intenzivní péče (JIP). Díky reprofilizaci lůžek (omezení neakutní péče – pozn. red.) v jednotlivých zdravotnických zařízeních lze pacienty standardně umístit do nemocnic bez toho, aniž by leželi někde na nemocničních chodbách, nebo se jim nedostalo péče. Na druhou stranu si však musíme uvědomit, že kapacita Plzeňského kraje je zhruba kolem 160 lůžek intenzivní péče a 1200 lůžek akutní péče. Pokud je tedy 430 osob s COVIDEM ve standardní péči a 50 na JIP, máme jednu třetinu péče, kterou normálně využíváme k léčbě jiných zdravotních problémů vyčerpanou péčí o tyto pacienty.

Znamená to tedy, že nemocnice omezily plánovanou péči?

Ano, omezená plánovaná péče je ve všech zdravotnických zařízeních kraje. Můžeme říci, že jsme schopni, pokud bude potřeba, kapacitu ještě lehce navýšit povinnou reprofilizací. Zatím však nejsme na hraně kapacit, ale je to složité vzhledem k tomu, že péče o covidové pacienty je personálně náročnější. Elektivní péči jsme tedy museli utlumit na nezbytné mininum akutní a neodkladné péče.

Je kapacita některé z nemocnic v kraji vyčerpána? Pokud ano, jak se takový problém řeší?

Do takové situace se před časem dostala Stodská nemocnice, která je menší a standardní pacienti z ní byli přemisťováni převážně do Domažlické nemocnice. Pacienti vyžadující intenzivní péči se většinou překládají do Fakultní nemocnice, i když fungují i lokální JIPy a resuscitační oddělení. Vždy se snažíme o rovnoměrnou distribuci pacientů tak, abychom neměli jedno zařízení, které vůbec nepracuje a další, které naopak nemá kapacity.

Nemocnice v Plzeňském kraji nával nakažených zvládají

Jsme připraveni přijímat pacienty i z jiných regionů? Třeba nemocnice v Karlovarském kraji jsou už přetížené.

Karlovarský kraj nemá fakultní nemocnici, disponuje čtyřmi většími nemocnicemi a má tak o něco menší vstupní kapacity než my. Na druhou stranu je to populačně poloviční kraj. Z tohoto pohledu jsou stavy v Karlovarském kraji nyní velmi napnuté. Nicméně právě proto existuje systém krajských koordinátorů. Pokud tedy v nějakém kraji dospějí do situace, která je nezvladatelná, musí krajský koordinátor oslovit toho národního. Poté by se mělo říci, kam budou pacienti alokováni. Už jsme byli Karlovarským krajem několikrát osloveni, abychom byli připraveni jako záložní kapacita, stejně jako nemocnice v Ústí nad Labem nebo pražské nemocnice. Zatím jsme z Karlovarského kraje přebírali jenom některé pacienty, kteří sice byli COVID pozitivní, ale byli to pacienti, kteří k nám byli směřováni centrově (například kvůli hematoonkologické či traumatické péči pozn. red.), tedy nebyli sem posíláni COVID pozitivní pacienti kvůli tomuto onemocnění. Pokud by k tomu mělo dojít, tak se bude jednat přes centrální dispečink covidové péče. Poté budeme osloveni v podstatě už rozkazovým způsobem, že z daného regionu musíme přijmout konkrétní počet pacientů.

Měla by podle vás v Plzeňském kraji smysl stavba polní nemocnice?

V daném okamžiku není problém s tím, že bychom neměli v lůžkových zařízeních postele, ale chybí nám zdravotnický personál. I když postavíme třeba tisícilůžkovou polní nemocnici, personální problém nevyřeší. Často se v této věci hovoří o nasazení armády, která má jisté množství zdravotnických pracovníku. Ti ale za normálních okolností někde pracují (například posádka Letecké záchranné služby v Líních). Takže pokud by došlo ke zprovoznění polní nemocnice, bude to znamenat, že armádní zdravotníci, kteří pracují nebo někde vypomáhají, odejdou ze svých pracovních pozic. To co aktuálně řešíme, je personální problém, ne kapacitní. Rozhodně si proto nemyslím, že by měla být stavba polní nemocnice v Plzeňském kraji na pořadu dne.

Česká republika dostala od některých států plicní ventilátory, budou některé z nich distribuovány také do Plzeňského kraje?

Ano, budou – některé nemocnice si o ně již zažádaly a měly by je co nevidět dostat. Více než plicní ventilátory bychom hlavně v periferních nemocnicích využili tzv. vysokoprůtokovou oxygenoterapii (systém léčby pomocí inhalace kyslíku o průtocích 20-60 litrů za minutu pozn. red.). Pro ně je to technologie ne úplně běžná, protože ji standardně nepoužívají. Bylo by však výhodné, kdyby ji v daném okamžiku měly. Objednávka na tyto přístroje je již udělaná, ale ta zařízení zatím do republiky nedorazila. Fakultní nemocnice v Plzni se plicními ventilátory a vysokoprůtokovou oxygenoterapií vybavila už v létě, takže přístrojů máme relativně dost.

Chtěl byste něco vzkázat našim čtenářům?

Že jim moc děkujeme za to, co pro věc dělají a že v naprosté většině se chovají rozumně a zodpovědně. Nemyslím si, že je pravda, že všichni něco porušují. Být v této době zdravotníkem je extrémně náročné a to poslední, co člověk potřebuje je, aby slyšel v televizi nebo si přečetl v novinách, že COVID je jenom mírná chřipečka, nebo že se vůbec nic neděje. Ti, kterých se to osobně dotklo, ví, že to tak není.