Rozpočtovými opatřeními, která schválily zastupitelstvo i rada města, byl během roku rozpočet upraven.

„Při poslední úpravě rozpočtu roku 2010 jsme přepokládali, že celkové příjmy budou přes 593 milionů korun, předpokládané výdaje rozpočtu přes 703 milionů korun. Skutečnost příjmů byla přes 541 milionů korun a výdajů přes 584 milionů korun. Vznikla ztráta hospodaření 43 milionů korun zvýšená o splátky úvěrů ve výši přes 8 milionů korun. Protože město hospodařilo v předchozích letech s přebytkem, který činil přes 131 milionů korun, byl použit na úhradu ztráty. Zůstatek finančních prostředků města pro další použití ke konci roku 2010 činí přes 80 milionů korun,“ informoval místostarosta Klatov Václav Chroust.

Nejvyšší podíl na příjmech města mají dotace s 43 procenty, daňové příjmy tvoří 41 procent rozpočtu, kapitálové příjmy 6 procent a nedaňové příjmy 10 procent rozpočtu.

„Daňové příjmy města činí 219 milionů korun, kdy předpoklad byl trochu vyšší. Nedaňové příjmy jsou 55 milionů korun, kapitálové příjmy 34 milionů korun a dotace jsme obdrželi ve výši 232 milionů korun. Celkové neinvestiční výdaje, do kterých patří například výdaje příspěvkovým organizacím, činí 436 milionů korun, celkové kapitálové výdaje města, do kterých patří například příděly do investičního fondu, činí 148 milionů korun.

Struktura celkových výdajů města Klatovy v roce 2010 je taková, že běžné výdaje tvoří 75 procent a kapitálové výdaje 25 procent,“ řekl Chroust.
Zůstatek nesplacených úvěrů k 1. lednu 2011 činí 203 milionů korun. Největší položku tvoří úvěr na akci Klatovy čisté město, jehož zůstatek je 160 milionů korun.

Z běžných výdajů patří k nejvyšším částkám na seznamu například výdaje na platy zaměstnanců v pracovním poměru, které činí 48 milionů korun. Další velkou částkou jsou opravy a udržování za 17 milionů korun a nejvyšší položku tvoří ve výši 170 milionů korun výplata sociálních dávek.

Většina odborů splnila svůj předem stanovený rozpočet. Například výdaje odboru rozvoje města činily 25 milionů korun místo plánovaných 29 milionů korun, výdaje hospodářského odboru byly 103 milionů korun místo plánovaných 125 milionů korun a například odbor vnitřní správy měl ve skutečnosti výdaje ve výši 917 tisíc korun místo plánovaných sedmi milionů korun.