Ani v době ničivých povodní v roce 2002, kdy mnozí lidé přišli o veškerý majetek, si nesáhlo na život tolik obyvatel okresu Klatovy jako vloni. Nepomohlo ani to, že klatovská policie během roku o jednotlivých případech neinformuje, údajně z důvodu, aby nepodpořila tzv. vlnu sebevražd, o níž v souvislosti s Klatovskem mluví v posledních letech někteří odborníci.
Vládne oběšení
„V loňském roce zemřelo na Klatovsku podle našich statistik při sebevraždách jedenadvacet osob. Ve všech případech byl na místo přivolán lékař a nařízena zdravotní nebo soudní pitva. Na základě provedených pitev nebylo shledáno cizí zavinění,“ uvedla Dana Ladmanová z klatovské policie. Desítky dalších lidí pokus o sebevraždu přežily. Deníku to potvrdil primář psychiatrického oddělení Klatovské nemocnice Jiří Navrátil, kde byli pacienti hospitalizováni.
Co se týče dokonaných sebevražd, nejmladšímu sebevrahovi bylo teprve 20 let, nejstaršímu až neuvěřitelných 98. Příčinami sebevražd bylo v šestnácti případech oběšení, jedenkrát sražení vlakem, spolykání léků a utopení a dvakrát zastřelení.
Psychologové, psychiatři i další lidé ze zdravotnictví, s nimiž Deník rostoucí počet sebevražd na Klatovsku již několikrát konzultoval, se shodli, že nepřibývá duševních nemocí, ale na vině je s největší pravděpodobností především situace ve společnosti. „Hlavní příčinou sebevražd jsou pravděpodobně problémy se zadlužením, dalšími příčinami pak nezaměstnanost a vztahové problémy, ať již rodinách, svazcích či například v práci. Svoji roli sehrává i závislost na alkoholu či drogách a někdy také zdravotní stav,“ vyjmenoval hlavní důvody, proč si lidé sahají na život, Navrátil.
Více v sobotním Klatovském deníku.
