Odpor některých občanů Kašperských Hor vyvolal záměr kácení stromů v historické aleji při silnici z Kašperských Hor na Tuškov. Pokácení části stromů je součástí projektu regenerace zeleně klatovské správy a údržby silnic (SÚS) na Sušicku a Kašperskohorsku. Akce přijde na zhruba dvanáct milionů korun, 90 procent přitom pokryje dotace z evropských peněz, zbytek zaplatí Plzeňský kraj. Stejný projekt připravuje SÚS Klatovy i pro zbytek Klatovska.

„Dozvěděli jsme se, že má zhruba z poloviny padnout tuškovská alej. Přitom jsou v ní stromy mimořádné kvality, některé i s průměrem kmene přes jeden metr a alej je vycházkovým cílem mnoha kašperskohorských obyvatel. Domníváme se, že řada stromů je určených k pokácení zcela zbytečně, že mohou klidně pro radost občanů vydržet dalších třicet, čtyřicet, padesát let. Pokud je samozřejmě nějaký strom v tak špatném stavu, že je nutná nějaká větší údržba nebo dokonce pokácení, nedá se nic dělat, ale brát to šmahem v takovémto rozsahu je barbarství,“ myslí si František Stíbal z Kašperských Hor.

Plánovaný rozsah kácení v aleji se nelíbí ani dalšímu obyvateli Kašperských Hor Vladimíru Horpeniakovi. „Především mám obavu z toho, že takový radikální zásah bude znamenat velkou estetickou újmu. Alej, ve které jsou sto padesát až dvě stě let staré stromy, byla už od poloviny minulého století chráněna jako historické stromořadí, komunikace existuje už od 13. století a ještě před vznikem Zlaté stezky spojovala Kašperské Hory se Sušicí. Už z těchto důvodů vyzývám příslušné orgány a odborníky k citlivému přístupu,“ uvedl Horpeniak, který je historikem kašperskohorského Muzea Šumavy.
Osud stromů vybraných k pokácení má nyní ve svých rukou odbor životního prostředí kašperskohorské radnice. „O pokácení nebo ponechání a následné náhradní výsadbě rozhodneme na základě posouzení stavu jednotlivých stromů ve správním řízení,“ vysvětlila vedoucí odboru Helena Marková.

Místního šetření přímo v tuškovské aleji se závěrem minulého týdne zúčastnili i odpůrci kácení zastoupení občanským sdružením Přátelé Šumavy. „Lze říci, že většinu stromů určených k pokácení jsme potvrdili. U řady stromů máme ovšem výhrady a navrhneme přezkoumání posudku a jejich zachování,“ řekl za sdružení Deníku odborník na dřeviny Miroslav Kohel.

Žadatele, SÚS Plzeňského kraje, zastupuje společnost Safe Trees, která projekt pro klatovskou správu zpracovává. „K odstranění jsou určeny pouze stromy, které mají tak masivní poškození, například infekce, že je nelze spolehlivě ošetřit. Záměr regenerace této aleje je postaven tak, že se budou ošetřovat a stabilizovat cenné stromy, některé stromy budou odstraněny a na podnět orgánů ochrany přírody se udělá náhradní výsadba,“ popsal plánovanou regeneraci tuškovské aleje ředitel Safe Trees Jaroslav Kolařík.

Ohledně kácení stromů u silnic už se Deníku ozvali i lidé z dalších míst Klatovska. „Správa silnic kácí jako divá zdravé stromy, stoleté javory, a to jen proto, že je pro ně poté jednodušší silnici spravovat,“ napsala Deníku Simona Novotná z Rejštejna, která si stěžuje na kácení u silnic z Rejštejna na Srní a na Kvildu.

Kácení zdravých stromů ovšem jeden z autorů projektu odmítá. „V žádném případě se nekácí zdravé stromy, vždy jde o stromy s výraznou vadou. I když je třeba zdravý pařez, mohl to být například strom z větší části uschlý nebo s defektním větvením. V rámci projektu jsme prošli pěšky celkem sedm set kilometrů silnic na Klatovsku, ohodnotili a doporučili jsme ošetření strom od stromu. Kompletní popis vad a navrhovaného ošetření všech stromů včetně fotodokumetace si každý může najít na internetových stránkách www.stromypodkontrolou.cz,“ vysvětlil Kolařík.