„V raném středověku se s obnovou lesů stále ubývajících lesů prakticky nikdo nestaral. Prvním příkladem snahy o hospodaření v lesích byl návrh Majestas Carolina připravený z podnětu samotného císaře Karla IV. Město Kašperské Hory získává královským darem v roce 1345 pralesy na území Kvildy, dnešní Horské Kvildy a Zhůří. Podstatnou část území v okolí hradu Kašperk kupuje město od císaře o několik let později. Ostatní lesní majetek získává město postupným vykupováním majetku po celé další stovky let,“ uvedla k historii jednatelka Kašperskohorských městských lesů Hana Naušová.

Logo Deník na návštěvě.Zdroj: DeníkKašperskohorské městské lesy byly zřízeny městem jako s. r. o. ve 100 % vlastnictví města za účelem správy lesního majetku. Vznikly v roce 1992 a hospodaří na výměře 6170 ha lesů na jednom lesním hospodářském celku, který byl dříve tvořen ze tří – Kašperské Hory, Rejštejn a Modrava. Rozkládá se převážně na území okresu Klatovy, ale také Prachatice. „Na území Národního parku Šumava je 4835 ha lesa, z toho je 561 ha v zóně přírodní. Velká část majetku spadá do soustavy Natura 2000.

Chátrající bývalý hotel Bílá růže v Kašperských Horách.
Ostuda Kašperských Hor dostane novou tvář. Bílá růže se dočká rekonstrukce

„Skutečnost, že většina majetku leží na území NPŠ, nám komplikuje péči o majetek. Je třeba dořešit nesoulad ve výkladech, například Plán péče není pro soukromé vlastníky závazný, ale pokud nebudou jeho zásady zapracovány do lesního hospodářského plánu, nebude orgánem ochrany přírody schválen. Také marně požadujeme dořešení vlastnických práv k cestám. Tato situace nám komplikuje údržbu cest a možnost investic. Také přicházíme o možnost žádat o některé dotační tituly, tím se nacházíme v nerovném postavení s obdobnými lesními majetky ležícími mimo území NPŠ,“ sdělila Naušová s tím, že městu bylo přislíbeno také vytvoření ochranného pásma kolem celého majetku, a to v takovém rozsahu, aby bylo zcela vyloučené šíření kůrovců z NPŠ do městských lesů lesů, zatím ale zůstalo u slibů.

Pohromy

Největší pohromou pro společnost byl jednoznačně orkán Kyril v lednu 2007, kdy během 10 minut v jejích lesích padlo 144 000 kubíků dřeva. Při jeho likvidaci a následné kůrovcové kalamitě zalesnili více než 600 ha lesa. „Vše jsme museli zvládnout sami, na rozdíl od území NPŠ, kde byly zvýšené náklady plně kompenzovány ministerstvem životního prostředí,“ poznamenala jednatelka.

Hrad Kašperk je hojně navštěvovaný.
Hrad Kašperk chystá pestrou sezonu. V květnu přejdou provazochodci mezi věžemi

Ale i v současné době se potýkají s různými problémy. V době nedávné šlo v důsledku kůrovcové kalamity na celém území republiky o výrazný pokles cen dřeva, což dopadlo až na hranici ohrožující chod celé firmy. „Během roku 2021 a počátkem roku 2022 došlo k opačnému extrému a cena dřeva se vyšplhala závratnou rychlostí. Tyto obrovské výkyvy nejsou v hospodaření s lesy dobré, je třeba si uvědomit, že nejsme zemědělci, kteří v jednom roce sklízí, co zaseli. Les je pěstován „ke sklizni“ minimálně dvěma generacemi lesníků,“ vysvětlila Naušová.

Oslavy

Letos slaví firma 30 let od za-ložení. Je to kulaté výročí, které chtějí oslavit se všemi obyvateli městečka i jeho návštěvníky. Oslavy se usku-teční 4. června na náměstí. Návštěvníci se můžou těšit na bohatý program po celé odpoledne. Součástí bude vystoupení Povltavských trubačů, ukázky vábení zvěře, divadlo pro děti, zahrají a zazpívají Markazíni, budou slyšet i harmoniky a večer zpestří skupina Pohoda. (dl)