Dnešní zámek, nejvýznamnější stavba Hrádku, je následníkem této dávné tvrze.
Historie
První písemná zmínka o Hrádku je z roku 1298, jako majitel je uveden Přibyslav z Hrádku. Nejpozději od druhé poloviny 14. století patřil Hrádek s tvrzí k velhartickému hradu, pro dějiny Hrádku je z této doby zajímavá např. listina, kterou roku 1479 vydal držitel velhartického panství Vilém Švihovský z Rýzmberka - po velkém požáru obnovuje městečku Hrádku zákupní právo a vymezuje další povinnosti i svobody. Po požáru byla opuštěna tvrz a zanikl i purkrabský úřad na Hrádku.
Významná byla koupě Hrádku Račíny z Račína v 16. století, ti zde totiž vybudovali na místě středověkého hrádku (tvrze) renesanční zámek a vytvořili samostatné hrádecké panství. S Račíny je spjata také jedna neobvyklá událost – roku 1597 byl Kryštof Račín zabit bleskem, když spal ve své posteli.
Mezi majiteli panství byli v následujících stoletích i Desfoursové. V 18. století, za Jana Ferdinanda Desfourse, byl před starým renesančním zámkem postaven nový barokní zámek.
Nebyla to jediná aktivita tohoto příslušníka rodu Desfoursů – Jan Ferdinand dal také zbudovat kapli u pramene s léčivou vodou na Svatoboru a postavit sochu svatého Jana u silnice z Hrádku do Sušice - dodnes jde o místo s krásnou vyhlídkou.
Těžké časy čekaly na zámek po druhé světové válce, kdy o něj přišli poslední šlechtičtí majitelé. „Po roce 1945 vlastnila zámek krátce pražská obec baráčníků, ti ho úplně vydrancovali, odvezli neznámo kam veškerý inventář,“ vypráví starosta obce Josef Kutil.
close
zoom_in
Zámek pak využívala obec a také bytová správa (byly zde nájemní byty), ale ani po roce 1989 za soukromých vlastníků nebyl dlouho pořádně udržován. Ve špatném stavu byl ovšem už v roce 1976 – tehdy se zřítila jeho třípatrová věž.
Zájemci o historii naleznou více informací např. v almanachu Hrádek 1298-1998, vydána byla i kniha o Čejkovech a Zbynicích. „Hrádek i jeho místní části mají také své kroniky, ta hrádecká je vedena od roku 1929, bohužel jsou tam zejména kvůli historickým událostem určité mezery,“ doplňuje kronikář Hrádku Čeněk Šebesta.
Zámek dnes
Vrátíme-li se k zámku, jaká je jeho současnost? Ještě před několika lety chátral, přestože podle starosty Hrádku Josefa Kutila jde o nádhernou památku. „Je to tak trochu muzeum architektury od gotiky po současnost, myslím, že ten, kdo rozumí architektuře, z toho musí být unesen,“ vysvětluje starosta, „dřív byl ale zámek velkou bolestí Hrádku, v podstatě už na demolici. Firma Šumavaplan ho zakoupila za minutu dvanáct a i díky iniciativě Pavla Lejska, jednatele společnosti, se dnes opravuje, má nové střechy i fasády, vloni byl zahájen projekt výstavby společenského, ubytovacího a kulturního centra, podařilo se získat dotaci z regionálního operačního programu, takže se ze zámku pomalu stává kulturní centrum obce. Mělo by tam vzniknout i muzeum se stálou expozicí o Františku Pravdovi, plánuje se prohlídková trasa.“
Na snahy Šumavaplanu navazuje svými aktivitami obec - například opravou hasičské zbrojnice vedle zámku nebo úpravami okolního prostranství. Obec upravila i část území anglického parku nad panským rybníkem. „Je to lokalita s krásnými stromy, vybudovali jsme tam i historický altánek podle dochovaných plánků,“ popisuje snahy obce Kutil, „bohužel část tohoto parku a bývalý panský rybník patří pozemkovému fondu a ten nemá zájem špatný stav rybníka a jeho okolí řešit, nedohodli jsme se ani na převodu do našeho vlastnictví. Je to škoda, protože rybník přináležel vždy k zámku a lidé kolem něj chodí na procházky.“
Přes tyto nesnáze ale zámek po letech žije, hasiči budou v jeho areálu letos opět pořádat Zámecké kulturní léto. Koncert v rámci této akce přivítá i opravená a k bohoslužbám užívaná zámecká kaple svaté Valburgy.
