Případ rodiny z Nýrska, jíž byly kvůli podezření na pohlavní zneužívání ze strany otce odebrány dvě malé holčičky, což následně vyústilo v sebevraždu živitele rodiny, již zná celá republika. Přestože o odebrání dětí rozhodla „sociálka" a posvětil je soud, za viníka tragédie většina veřejnosti označila speciální pedagožku Dominiku Bezděkovou z Chudenic, která jako první pojala podezření, že jsou děti zneužívány, upozornila na to a spustila tak úřední mašinérii, která bohužel skončila smrtí otce dvou dětí. Od medializace případu čelí ona i její rodina množství útoků a na její bezpečnost musí dokonce dohlížet policie. Deníku poskytla rozhovor, v němž nejen vysvětluje, jak celá causa vznikla, ale odpovídá i třeba na otázku, zda by dnes postupovala stejně. Jedinou její podmínkou bylo, že Deník nezveřejní její tvář, neboť má obavy o svou bezpečnost.

Vraťme se nejprve na samý začátek. Jak se k vám holčička dostala a co vás vedlo k podezření, že je zneužívána?

Maminka dítěte mě vyhledala, neboť holčička měla komunikační problémy s dospělými. Ve školce jí trvalo rok, než začala s učitelkami komunikovat. A protože se matka bála, že by se to ve škole mohlo opakovat, tak mě požádala o to, zda bych se holčičce nemohla věnovat. Až sekundárním důvodem byla špatná výslovnost. Chtěla bych proto zdůraznit, že jsem v případu nevystupovala jako klinický logoped, jak bylo chybně uváděno, ale že v rámci své speciálně pedagogické péče poskytuji preventivní a logopedickou podpůrnou péči pod vedením supervizora.

Už během prvního sezení jsme s Lucinkou navázaly takový přirozený vztah, komunikovala a cítila se zřejmě dobře. Když jsem si s ní povídala o tom, co se jí nelíbí, co nemá ráda, tak okamžitě začala hovořit o rodině. Řekla, že se jí nelíbí, jak si s ní tatínek hraje, že jí vadí, jak ji lochtá. Když jsem jí řekla, že rodiče si s dětmi takto hrají, tak uvedla, že nechce, aby si s nimi takto hráli. Že nechce, aby to takto dělali.

Na základě toho jsem se zaměřila na to, jak se cítí doma, a už během prvního sezení vyšly najevo skutečnosti, které byly rizikové. Proto jsem už po prvním sezení navázala kontakt se zkušenou dětskou psycholožkou a pod jejím vedením jsem postupovala dál. Při druhém sezení byly potvrzeny rizikové faktory, které vyšly najevo při prvním sezení, a ještě mnohem závažnější. Hned po tomto sezení jsem proto předala všechna fakta psycholožce, která se mnou byla v kontaktu, a oslovila jsem ještě další psycholožku, která má dlouholetou praxi. Obě nezávisle na sobě usoudily, že věc je natolik závažná, že holčička musí být vyšetřena soudním znalcem. To se také stalo.

Následný děj je známý – případ začala šetřit policie, rodině byly odebrány děti a otec se po několika dnech oběsil. Případ byl medializován a nenávist většiny veřejnosti se obrátila proti vám. Můžete prozradit, jakým atakům čelíte?

Hned po zahájení vyšetřování mi bylo fyzicky vyhrožováno. Jedna osoba z nejbližšího okolí otce holčičky za mnou přišla do práce, hrubě mi nadávala a vyhrožovala, že mi zničí praxi. Poté se objevily útoky na internetu, kde jsem byla křivě obviňována. Pak přišla medializace případu, od které jsem vystavována extrémnímu nátlaku. Jsem označována za vraha, lidé mě nabádají k sebevraždě. Denně to jsou stovky telefonátů, e-mailů, esemesek, a to mnohdy velmi vulgárních. Jsem veřejností lynčována a pranýřována. Dokonce musím mít v těchto dnech policejní ochranu, protože jsem v přímém ohrožení.

Mám pocit, že lidi vůbec nezajímá, kde je pravda, a že jim ani nejde o tu holčičku. Vždyť tím se dítě dostalo do stavu, že už podruhé pravdu neřekne.

Po internetu o vás koluje řada negativních informací. Například to, že jste v minulosti prohlásila, že musíte odhalit nějaké týrané dítě, abyste se tak zviditelnila. Co na to říkáte?

To je naprostý nesmysl, je to absurdní. Koluje o mně i třeba to, že jsem mladá a bezdětná. Ale to také není pravda, je mi přes čtyřicet a jsem matka tří dětí.

Postupovala byste stejně, kdybyste věděla, jaká nenávistná kampaň se proti vám rozpoutá?

Ano, postupovala bych stejně. Musím jednat v zájmu dítěte a já jsem jednala podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Obáváte se toho, že může celá kauza poškodit vaši praxi?

Já jsem jednoznačně poškozena už nyní. A bojím se, že to půjde těžko nějakým způsobem vrátit. Tyto věci jsou fatálního rázu, a i když třeba vyjde pravda najevo, lidi to nebude zajímat. Na druhou stranu je pro mne povzbuzením, že za mnou stojí řada lidí z profese i mých klientů, kteří mě osobně znají a vědí, že mi jde primárně o pomoc dětem. Já jsem se na vysoké škole orientovala pediatrickým směrem, mám státnice z preklinických disciplín, měla jsem například praxi na Lince důvěry a na vysoké škole byl mým učitelem profesor Dunovský, přední český odborník na syndrom týraného a zneužívaného dítěte.

Ještě bych chtěla říci, že to, co se teď děje, tedy že jsou pranýřováni odborníci, kteří upozorní na možné zneužívání dětí, může mít dalekosáhlé následky. Může se stát, že lidé, kteří něco tak závažného objeví, to ze strachu raději nechají být.

Vlasta by dětem nikdy neublížil, tvrdí vdova

Můj přítel by své milované děti nikdy nezneužil. O tom je přesvědčena Marta Jungová z Nýrska, jejíž životní druh Vlastimil se oběsil poté, co byly rodině odebrány děti, neboť bylo podezření, že je pohlavně zneužívá. A i když policie a další odborníci tvrdí, že podezření je závažné a že nešlo jen o nějaké nevinné koupání, a vyšetřování proto pokračuje i po smrti otce rodiny, Jungová tomu nevěří.

„Vlasta děti miloval, nikdy jsem nepozorovala nic podezřelého. Jsem si stoprocentně jistá, že nic takového by neudělal. A nejsem sama, věří mu i celá rodina. Zeptejte se, koho chcete. A stojí za ním i jeho kamarádi a další lidé. Právě to, že nám tolik lidí vyjadřuje podporu, mi moc pomáhá. Někteří nám poslali i třeba oblečení, protože vědí, že na tom nejsme finančně dobře. Chtěla bych jim všem moc poděkovat," řekla Deníku ve čtvrtek mladá maminka, které město Nýrsko odsouhlasilo finanční příspěvek ve výši 30 tisíc korun.

I když od smrti jejího druha v pátek uplyne už týden, dcerky u sebe stále nemá. „Zatím ani nevím žádný termín, kdy by se mi měly domů vrátit," posteskla si. Zklamal ji i závěr krajského úřadu, podle něhož klatovská sociálka při odebrání dětí nijak nepochybila. „Já jsem pořád přesvědčena, že za tragédií stojí necitlivý přístup úředníků," řekla Deníku.